|
|
12 12 2008, 15.17
zpět
Kdopak by se vlka bál
|
Na úvod je třeba ošklivě zklamat některé z našich čtenářů: Kdopak by se vlka bál totiž není edukativní film pro děti z lékařského prostředí (o tom, jak si parta předškoláků uhnala na výletě vlka a jakými veselými způsoby se ho zbavovala) a nejde ani o zajímavě pojatou komunistickou agitku, byť název k něčemu podobnému přímo svádí (VLK = Výbor lidové kontroly). Je-li vám to líto, budete si muset v předvánoční nabídce najít jiné tituly.
Vlka lze totiž zařadit do škatulky rodinného filmu a nutno poznamenat, že nejen v rámci této škatulky patří mezi nejpovedenější, které se v českých i moravských luzích a hájích v poslední době objevily. Kombinuje rovinu dospělou (partnerský trojúhelník, postupná destrukce vztahu spojená s touhou po profesní seberealizaci), dětskou (každodenní realita nazíraná optikou šestileté Terezky a jejího svérázného parťáka Šimona) i pohádkovou (vše se odehrává na pozadí příběhu o Červené Karkulce), přičemž tento psychologicko-dramaticko-horrorově- pohádkový mix spojený s formálními ozvláštněními ve výsledku solidně funguje.
Malá Terezka zrovna ujíždí na pohádce O Červené karkulce. Sice jí narušuje klidný spánek, ale o to víc její večerní předčítání vyžaduje. Doma se zdá být všechno relativně v pořádku, dokud se jednoho dne neobjeví divný pán a maminka (jakož i tatínek) se nezačnou chovat… no, prostě divně. Šimon, který ví všechno, protože už v televizi viděl několik filmů, nadhodí, že maminka bude určitě mimozemšťanka a najednou do sebe všechno začne zapadat. Slunění se není ničím jiným než dobíjením baterek, silážní věže představují invazivní mimozemšťanské rakety a Japonsko, kam se maminka s divným pánem a - jak se ukáže - i s Terezkou chystá, je přestupní stanicí k cestě na jinou planetu. Třeba je to všechno jenom zlý sen - proč tedy vůbec nezabírá rychlé mrkání, jindy osvědčený prostředek na zahánění nočních můr? Do toho ti proklatí vlci, kteří nakonec možná nejsou tak zlí a s nimiž Terezka soucítí (ostatně je to „vlk“, který v dramatickém závěru přispěchá na pomoc).
Příběh sledujeme z pohledu Terezky a spojují se v něm reálné prvky s těmi fantazijními. Dětský pohled pak proniká i do textury obrazu: Terezčiny kresby na „filmový pás“ jsou jedním z prostředků, jimiž doplňuje ve vtipné zkratce svůj aktuální slovní komentář. Střídmé užívání animovaných prvků patří vůbec mezi příjemná osvěžení tohoto snímku. Pochvalu si za svůj výkon v roli Terezky zaslouží Dorotka Dědková, velkým překvapením jsou však i ostatní dětští herci.
Jinými slovy, režisérka Maria Procházková (Příušnice, Žralok v hlavě) upekla letos k Vánocům chutný perníček – ať za to třeba skončím na lopatě!
Kdopak by se vlka bál
www.kdopakbysevlkabal.cz
ČR 2008, 90 min, rodinný
Režie: Maria Procházková
Hrají: Dorotka Dědková, Jitka Čvančarová, Pavel Řezníček, David Švehlík, Jana Krausová
|
|
 |
Single Man – dokonale perfektní www.asingleman-movie.com
Krátká charakteristika debutu homosexuálního módn...
|
 |
Kuky se vrací – a je to dlouhá cesta Jednu věc umí Jan Svěrák jako nikdo jiný – palebnou přípravu před útokem na vyhl...
|
|
Robin Who...? Titulek, který vymyslel brněnský novinář Honza Šmikmátor (je moc fajn chodit na ...
|
|
Proklatě apokalyptická Cesta Tomu říkám načasování – islandský vulkán se sotva jen trochu utišil a do kin při...
|
|
Jen další PRODUKT Tyhle lehkonohé filmy o pravé lásce vypadají jako poměrně snadné řemeslo. Vezmet...
|
|
Vypusťte Krakena! Co jsem cítil, když jsem se dozvěděl, že se chystá aktualizační předělávka Soubo...
|
|
Všichni jsou dojatí Filmy o stárnutí jsou moc fajn – jednak si u nich jakožto třicátník uvědomím, co...
|
|
Život na Měsíci Zlí jazykové tvrdí, že nejzajímavější na tom nenápadném vědeckofantastickém sním...
|
|
Nezapomeň na mě Člověka to snad až příliš snadno odradí: tklivý kukuč Roberta Pattinsona (jasně,...
|
|
Pevné pouto Ve filmu Pevné pouto se po delší době vrací Peter Jackson – a je to návrat k pře...
|
|
Akční upíři mohou být COOL Čurat proti větru je někdy hrdinstvím, někdy je to otázka principiálního sporu –...
|
|
|
|
