|
|
23 10 2007, 15.43
zpět
Klub sebevrahů a podezřelí snivci
|
Rozhovor s Janou Jevickou a Petrem Pouchlým, nebo také s Lorelei a Jezevcem, členy občanského sdružení Court of Moravia, které se v Brně zabývá organizováním městských a komorních larpů, předznamenává listopadový Larpvíkend (2. – 4. listopadu v centru 8D na Kraví hoře). Informace o akci, na které se můžete stát profesionálním zlodějem, zvrhlým aristokratem, nebo vyvolávačem duchů, najdete na webových stránkách www.larpy.cz.
Takže obligátní otázka: Jak jste se k larpům dostali a co to vlastně larpy jsou?
J.J.:
Poznala jsem lidi, kteří hráli larpy, a tak jsem to zkusila taky. Přišlo mi to jako zajímavý druh zábavy, protože se už řadu let věnuji amatérskému divadlu a larp je v podstatě divadlo, kde ale hráči nehrají pro publikum ale pro sebe navzájem. Podstatou larpu je improvizace v roli. Vytvoříte si postavu, kterou budete hrát a vymyslíte si motivace a cíle této postavy. Organizátoři pak pro vás a ostatní hráče připravují zajímavé herní scény, ve kterých se mohou hráči potkávat, jednat a vytvářet tak spolu unikátní, neopakovatelný příběh.
P.P.:
V roce 1999 jsem se seznámil s Francouzem, který tu rozbíhal hru na motivy upířích románů. První larp jsem tedy hrál asi rok touto dobou v Brně anglicky. Pak jsem dlouho žádný městský larp nehrál od roku 2003 jsem začal tyhle velké městské larpy organizovat.
Někdo si možná pomyslí, že larpy jsou pro děcka, pubertální mládež a podezřelé snivce...
J.J.:
Právě naopak. Podle mého pozorování i podle zkušeností ostatních organizátorů je pro kvalitní hru potřeba, aby hráči byli vyspělí, měli dostatek životních zkušeností, aby byli schopní věrně ztvárnit vybranou roli. Samozřejmě toto platí o larpech, které jsou založené na hře v roli, vcítění se a řešení morálních i etických dilemat. Larpy se ale výrazně liší cílovou skupinou, tématy i herními mechanikami – existují larpy pro děti, mládež i pro dospělé, larpy inspirované detektivním žánrem, moderní mystikou, sci-fi, fantasy, ale také pohádkou, mezilidskými dramaty ze života či historickými náměty. Je vždy otázka s jakým záměrem jsou vytvářeny.
Jaké jsou tedy larpy ve světě?
J.J.:
Larpy ve světě oplývají stejným žánrovým rozpětím. Pořádají se akce malého formátu i obří lapry pro několik tisíc hráčů. Velký rozdíl je hlavně v rozpočtu a tedy i materiálním zázemí pro tyto akce. Například ve skandinávských zemích se řada organizátorů profesionalizovala a tvorba larpů je pro ně zaměstnáním, což má samozřejmě řadu výhod pro rozvoj larpového fenoménu v těchto zemích.
Někdo to slovo slyší možná poprvé, jak dlouho se larpy hrají v Čechách?
J.J.:
Larpy se k nám dostaly po revoluci a kolem poloviny devadesátých let začaly vznikat první akce. Od té doby samozřejmě tento druh zábavy prodělal složitý vývoj a v této chvíli je možné najít u nás velké akce, které se konají v přírodě, městské larpy situované do urbanistického prostředí i komorní larpy, což je v současné době naše parketa.
P.P.:
Dlouho platilo, že se informace o larpech šířily jen mezi známými. Ač je komunita kolem larpů stále ještě dosti uzavřená, tak se poslední dobou začaly larpy více popularizovat a lákají nové hráče.
Dá se říct, že existuje něco jako „moravská škola“ larpů? Jaký je Court of Moravia?
P.P.:
Ne přímo moravská, ale spíše brněnská škola určitě existuje. Larpy v Brně jsou z velké části zaměřené na prožitek z hraní role, na zajímavý příběh a na otevírání zajímavých etických a morálních dilemat. Z toho tedy vyplývá, že larpy v Brně jsou vytvářené převážně pro dospělé hráče. Tento proud myslím věrně následuje a do jisté míry i určuje Court of Moravia o.s., který se v současné době věnuje převážně komorním larpům, což je čtyřhodinová forma hry, kdy hráči dostanou svoji roli napsanou a je na nich, jak se jí zhostí a jak se jim podaří naplnit stanovené cíle a s ostatními hráči vytvořit zajímavé situace. Náměty pro komorní larpy čerpáme z literatury (larp Klub sebevrahů podle stejnojmenné novely R. L. Stevensona) a filmu (larp Kořist inspirovaná poetikou tarantinovských filmů), ale i ze současného světového dění (larp Sestup volně inspirovaný politickým bojem o nerostné bohatství pod severním pólem).
Tyto a další komorní larpy si můžete zkusit zahrát na akci Larpvíkend, která se uskuteční 2. – 4. listopadu v centru 8D na Kraví hoře. Více informací a elektronickou přihlášku najdete na webových stránkách www.larpy.cz
Larpy jsou založené na velmi dramatické až extrémní emocionální situaci, stalo se vám, že se některý z hráčů „příliš“ vžil do své role? Jak se taková „hra“ po skončení rozdejchává?
J.J.:
Larpy nejsou terapie a snažíme se těmto situacím předcházet. Jsou ale hráči, kteří mají rádi, když se mohou do role opravdu ponořit a prožít si emoce jejich postavy. Je to podobné, jako když někteří lidé chodí do kina, aby si poplakali u dojemného filmu. Není to ale nic škodlivého a přirozené uvolnění emocí je naopak v současné době více než přínosné. Vzhledem k tomu, že žijeme ve společnosti, kde je přílišné projevování emocí odmítáno, až penalizováno, tak prožít si silné emoce může být velmi osvobozující. V antickém divadle byl pro toto uvolnění a očištění od negativních emocí používán pojem katarze. Ne, že by to byl náš primární cíl, ale nikomu na našich hrách nebráníme, aby si postavu užil.
P.P.:
Naopak pokud se někdo začne cítit ve své postavě nepohodlně a z jakýchkoli důvodů chce hru přerušit, tak na to má své právo a nikdo mu v tom nebrání. Je pochopitelné, že se občas téma hry může dotknout nějakého citlivého místa, které je hráči nepříjemné, proto nikoho nenutíme, aby hru dohrával a u některých her se dopředu snažíme zjistit, které postavy jsou pro hráče nevhodné a podle toho je rozdělujeme. Po hře je vždy věnována minimálně půlhodina reflexi zážitků. Hráči mají dost prostoru, aby se s ostatními podělili o své dojmy a dostali ze sebe první přetlak emocí. Pak se bavíme o nejsilnějších zážitcích ze hry a pojmenováváme příběh, který společnou improvizací hráčů vznikl..
Jaká byla vaše nejoblíbenější „role“?
J.J.:
Moje nejoblíbenější role je paradoxně ta, kterou jsem vytvořila pro komorní larp Rodinná oslava a nikdy jsem ji nehrála, ale vždycky jsem chtěla. Je to babička Karolína, která pozve celou svoji rodinu na oslavu 70. narozenin jejího manžela. Ví, že v rodině jsou velké rozpory, a za některé cítí osobní odpovědnost,ale přesto se snaží udržovat rodinou pohodu a držet vařící konflikty jejích dětí pod pokličkou. Je to dle mého názoru jedna z nejzajímavějších a nejplastičtějších ženských postav, které jsem napsala.
P.P.:
Myslím, že nemám něco jako nejoblíbenější roli. Když se dostanu k možnosti si nějaký larp zahrát, tak se snažím vytvořit postavu odlišnou od sebe samého i od postav, které jsem již hrál. Právě pro možnost zkusit něco jiného. Přesto však nejraději vzpomínám na roli barona Christophera, kterého jsem hrál tři ročníky jednoho městského larpu.
Larp snů?
J.J.:
Vzhledem k tomu, že studuji magisterské studium oboru Divadlo a výchova na DiFa JAMU v Brně, tak je zřejmě jasné, že inklinuji převážně k edukativnímu náboji v larpech. Mým cílem je najít efektivní a zábavné metody, jak larp využít co by výukovou metodu pro vzdělávání dospělých. Konkrétní podoba se teď rodí v mé hlavě a rozhodně to bude obsahem mého absolventského projektu. Jen podotýkám, že vzdělávací cíle nejsou obsažené v larpech Court of Moravia o.s.. Naše současné směřování jde cestou zajímavého a kreativního naplnění volného času dospělých.
P.P.:
Mám spoustu malých a velkých snů ohledně larpů a snažím se je držet v reálně splnitelných mezích. Přesto však by můj larp snů měl obsahovat dokonalé technické zázemí, propracovanou zápletku, kterou postupně budu moci odhalovat, atmosférické pojetí prostředí i příběhu a úplnou hru v roli všech zúčastněných. Měl by to být larp, který by mě na dobu jeho trvání úplně pohltil.
|
|  |
Tisk |
Autor: Vendula Borůvková |
|
|
 |
Rozhovor s Jiřím Mádlem V Divadle Na zábradlí se právě připravuje inscenace podle hry současné polské au...
|
 |
ROZHOVOR s Kateřinou Višinskou Co je podle tebe posláním festivalu Česká taneční platforma?
Platforma poskytuj...
|
|
SETKÁNÍ/ENCOUNTER Rozhovor s koordinátorkou festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER 2010 Alenou Hájkovou.
...
|
|
Chtěly jsme přifouknout klišé Jana Svobodová a Hana Andronikova rozmlouvají s Jaroslavem Rudišem o novém předs...
|
|
Brněnský Lunapark aneb Divadlo ke kávě… I. ročník divadelního festivalu se bude v Brně konat v březnu a dubnu. Odpovídal...
|
|
Emigrantes v Divadle ARCHA Taneční skupina VerTeDance má spoustu novinek. Sklízí úspěchy s představením Pří...
|
|
Nesoudit, ale sdělit premiéra | Be Free!
www.reptos.cz
Reduta | 2. 11. | 19 h
Představení B...
|
|
rozhovor s DENISOU VÁCLAVOVOU a PAVLEM ŠTORKEM Mezinárodní divadelní festival 4+4 dny v pohybu se každý rok koná na netradičním...
|
|
Nultý bod 2009 Pro tento ročník bylo zvoleno motto Za neviditelnou zdí.
2. ročník mezinárodn...
|
|
Vemte s sebou kousek dětské duše V Divadle Husa na provázku se chystá druhý díl inscenačního projektu Cesta za Ru...
|
|
SETKÁNÍ/ENCOUNTER 2009 Rozhovor s Magdalénou Liškovou
Ve dnech 31. 3. až 4. 4. 2009 bude v Brně prob...
|
|
|
|
