|
|
04 10 2006, 00.02
zpět
Primátor: S přesunem nádraží jsme už mohli být dále.
|
Brno //
Další články k této kauze:
Kauza: Komunální volby v Brně 2006
Rozhovor s Janou Drápalovou ze Strany zelených
Rozhovor s Jiřím Zlatuškou (Brno 2006)
Rozhovor s Karlem Hledíkem (ODS)
Rozhovor s Barborou Javorovou (KDU-ČSL)
Rozhovor s Romanem Onderkou (ČSSD)
Kvíz: Co vědí politici o Brně?
Na polici v kanceláři brněnského primátora leží už dva roky v zelené krabičce irská dýmka a vedle ní plechovka dobrého tabáku. „Ta dýmka čeká přesně na ten moment, kdy z této kanceláře budu odcházet. Pak si ji zapálím,“ usmívá se tím směrem Richard Svoboda (ODS).
Z jeho odpovědí vyplývá, že se na ten okamžik těší nejenom kvůli pokouření. „Určitě mi nebudou chybět desítky často velmi povrchních a rychlých každodenních styků s lidmi, se kterými je třeba něco projednat, rychle je pozdravit. Docela se těším, že bych se mohl věnovat některým věcem hlouběji a ve větším klidu,“ říká někdejší literární vědec.
Za tři týdny bude buď senátorem, anebo se bude po šesti letech znovu poohlížet po civilním zaměstnání. Doufá v první, druhé by ale nebral tragicky.
„NEBRAL BYCH JAKO FATÁLNÍ SKUTEČNOST ANI TO, KDYBYCH S POLITIKOU SKONČIL “
Brňané vás teď vídají na plakátech, na kterých tvrdíte, že v senátu zařídíte „více pro Brno“. Máte nějaký konkrétní plán, jak na to? A co to vlastně znamená? Vždyť senátoři nemají moc možností, jak cpát peníze do svého města.
Je to tak, ale já jsem to nemyslel v nějaké primitivní lobbistické rovině. Více pro toto město lze dosáhnout z mého pohledu dvojím způsobem: Jednak zjednodušením legislativního systému a zlepšením vynutitelnosti práva, což je podle mě věc, která bolí všechny, a tedy i Brňany. Druhou složkou mé činnosti, kterou pokládám za stejně důležitou, je najít v Praze spřízněné duše, které pocházejí z Brna a mají k němu vztah, a pokusit se jejich prostřednictvím důsledněji prosazovat některé klíčové strategické projekty, které tu máme. Jsem přesvědčený, že po letech v komunální politice toho hodně o potřebách Brna vím, a myslím si, že teď můžu na centrální úrovni udělat něco pro to, aby se lidé se vztahem k Brnu nějakým způsobem sdružili a pokusili se dosáhnout většího toku finančních prostředků do města.
Dá se to zkrátit na tvrzení, že hlavně chcete do Brna přivést peníze na rekonstrukci železničního uzlu?
Ne, toto zjednodušení nepřijmu. Za stejně závažné považuji strategické cíle v oblasti vědy, výzkumu a vysokého školství nebo sociální péče. Myslím si, že ten způsob, kterým je Brno v tuto chvíli nastaveno, je skvělý, a že teď musíme udělat některé další kroky, které budou rozhodovat o tom potenciálu města na strašně dlouhou dobu. Nemyslím si, že to jsou jen dopravní stavby. I když ty stavby jako velký městský okruh, rekonstrukce železničních koridorů, spojení s Vídní nebo silnice R43 jsou samozřejmě velice důležité.
Myslíte si, že budete mít možnost takhle lobovat? Přece jenom skoro každý kandidát se ohání tím, že udělá hodně pro své město, a pak voliči často slyší, že k tomu nakonec nebyly příležitosti.
Jsem přesvědčený, že pozice senátora má mít především dvě složky činnosti. Jednak jakousi kultivaci politického prostředí, a jednak složku lobbistickou. Také jsem přesvědčený, že mi moje minulost primátora dává dobré předpoklady i pro to, abych byl dobrým zastáncem Brna v Praze.
Hodně lidí asi taky napadá otázka, proč jste se po pouhých dvou letech ve funkci primátora rozhodl odejít do senátu.
Považuji to za jakési možné přirozené pokračování mé komunální praxe. To rozhodnutí nebylo z řady důvodů jednoduché. Z mého pohledu je to určitá nabídka brněnským občanům. Myslím si, že mám možnost ukázat na věci, které se pod mým vedením v městě podařily, a také že v zákonodárných orgánech by měli být lidé, kteří mají dobrý kontakt s realitou, a to je v podstatě důvod, proč tam jdu. Nevím, jestli vám k tomu řeknu něco konkrétnějšího, cítíte, že nic... dalšího říct nemůžu nebo nechci...
...cítím, že jste sám zvědavý, co to přinese.
Beru to jako určitou výzvu pro svůj osobní život, i výzvu v profesní praxi. Zároveň ale musím říct, že bych nebral jako fatální skutečnost ani to, že bych s politikou skončil, protože mám pocit, že v lidském životě jsou vždycky nějaké etapy, po které vás určité věci naplňují. Profesionálně dělám komunální politiku šest let a mám pocit, že tato etapa v mém životě skončila, že už musí přijít lidé, kteří v sobě mají novou dynamiku, novou sílu.
Sám jste to naťukl – máte nějaký plán B pro případ, že by vám senátní volby nevyšly?
V tom případě budu pravděpodobně řadovým členem královopolského zastupitelstva. V tuto chvíli žádné plány B nemám, ale odešel bych do občanského povolání.
Do vašeho původního, zase se tedy věnovat vědě?
Pravděpodobně by to nebyla profese literárního historika. Od té jsem za těch šest let nekonečně vzdálen, protože jsem byl vždycky zvyklý všechno dělat naplno, a dělal jsem naplno i politiku, takže jsem si neponechal žádná zadní vrátka k návratu. Nicméně jsem vystudoval program MBA na Brno International Business School, takže si myslím, že jsem velmi dobře připravený pro jakékoliv manažerské funkce, kdybych je chtěl přijmout. Dovedu si představit i to, že budu pracovat v úplně jiném oboru, než jsem pracoval původně.
To je zajímavé.
To, že bych se po šesti letech v komunální politice vrátil na univerzitu a přednášel literární teorii a historii, považuji za velice nepravděpodobné, a dokonce by se mi to zdálo i nekorektní, protože jsem bezmála nejlepší léta života, která literární historik má, strávil jinou činností, a když chcete něco přednášet na univerzitě, tak musíte mít co. Určitě bych to v tomto oboru neuměl. Mohl bych možná teď přednášet nějaké správní činnosti (smích). Ale určitě ne literaturu.
Ať už bude vaše profese za měsíc jakákoliv, můžete se dopředu rozloučit s takovými dobrodružstvími, jako je třeba oddávání v balónu. Dělal jste jako primátor spoustu věcí, ke kterým se normální smrtelník nemá šanci dostat. Nebude se vám stýskat po tom životě – v nadsázce – dobrodruha?
Politika se dělá proto, aby měl člověk dobré svědomí, a proto, aby uskutečnil určité vize. K tomu patří i to, že prodáváte svou osobu a svůj program i určitými mediálními gesty, ke kterým patří třeba to, co jste řekl. Já to rozhodně nepovažuji za klíčovou část svého primátorského řemesla, ale určitě to k tomu patří. Přijal jsem i fakt, že k tomu, aby člověk něco dělal, musí být zároveň schopný to nějakým způsobem prezentovat. K tomu patřila třeba i ta cesta balónem. Přímá odpověď na vaši otázku zní tak, že mi to určitě chybět nebude, protože jsem svým založením v podstatě introvert. Určitě mi proto nebudou chybět desítky často velmi povrchních a rychlých každodenních styků s lidmi, se kterými je třeba něco projednat, rychle je pozdravit. Docela se těším, že bych se mohl věnovat některým věcem hlouběji a ve větším klidu. Když děláte to, co já, musíte velice důsledně rozlišovat, čím se nebudete zabývat vůbec a po čem se jenom tak velice rychle sklouznete. A potom je nějaký zlomeček věcí, kterými se zabýváte do detailů. To je opravdu jenom strašně uzoučká záležitost, na kterou máte fyzické síly. Jinak rozdáváte každý den po drobných spoustu své aktivity, takže večer moc nevíte, v čem ty aktivity spočítaly (úsměv).
NÁDRAŽÍ SE ZAČNE STĚHOVAT UŽ NAPŘESROK
Pojďme se teď zabývat těmi dvěma lety, které jste strávil ve funkci primátora. Nebudete cítit nějaký dluh, že se něco nepovedlo dotáhnout do konce, nebo aspoň slibně načít?
Práce v této roli má velkou kontinuitu. Jste strašně vázáni tím, co začali ti před vámi, a mnoho z toho, co začnete vy, bude limitovat, nebo naopak pomáhat těm, kteří přijdou po vás. Snažil jsem se tuhle kontinuitu práce na věci, které se říká město, pochopit, a myslím si, že se podařilo některé věci dotáhnout. Vždycky můžete říct, že by některé věci mohly být dál.
Já mám například dojem, že je chyba, že se politická reprezentace v předchozích letech už dávno velmi silně neangažovala v tématu rekonstrukce železničních koridorů a relokace nádraží, protože to mohlo být vysvětleno veřejnosti daleko přesněji. Možná jsme v tom projektu mohli být o něco dál.
Ale na druhé straně se podařilo dokončit obrovskou stavbu podzemních kolektorů a kanalizačních stok za miliardy korun, podařilo se dokončit čistírnu odpadních vod, začali jsme stavět tunely za pět miliard, dokončujeme křižovatku na Bauerově a Hlinkách, což jsou stavby v součtu možná za 15 miliard korun, a to je přece obrovské dílo. Je jenom dobře, že velká část brněnské veřejnosti vůbec práci na technické infrastruktuře nevnímá, protože tím pádem to prostě funguje, kohoutek se otočí, voda teče.
Pak je spousta věcí, ve kterých se pokročit nepodařilo, nebo se je nedaří dělat tak rychle, a to je zejména dopravní a sportovní infrastruktura. Je potřeba hledat nové zdroje, dobře definovat cíle. Myslím si, že je potřeba také velice jednoznačně artikulovat navenek. Vždycky je problém, když z města jdou disonantní hlasy, když jeden říká „budeme to dělat takhle“ a druhý „nebudeme to dělat, je to blbost“, tak to vždycky vede potom k určitým snahám potřeby města zpochybnit.
Projekt přesunu nádraží je po dvou letech vašeho primátorování prakticky ve stejném stadiu, v jakém byl, když jste k němu přišel...
...to v žádném případě! Ten projekt je podstatně dál v řadě aspektů, jednak v jeho technické přípravě, jednak v zabezpečování výkupu pozemků, majetkoprávních věcí ve městě, ale zejména v komunikaci s veřejností jsme myslím nekonečně dál než tam, kde jsme před dvěma lety začínali. Věřím, že část brněnské veřejnosti se v tuto chvíli už s tím projektem identifikovala. Pochopitelně, část Brňanů má určité pochybnosti, které plynou pochopitelně zejména z rizik toho projektu, protože jeho financování je mimo to, co může garantovat reprezentace města, a to s sebou pochopitelně přináší určitá rizika.
Řeknu to na jednoduchém příkladu: teď opravujeme Koliště a celé město je v kolapsu. Představte si, že něco takového se bude ve městě dít patnáct let, v neskonale větším objemu, než je na Kolišti, a že to bude na Nádražní ulici. Pokud tohle není argument, který Brno pochopí, tak už nevím, jak říct, že máme jedinečnou šanci postavit nový přestupní terminál pro vlaky, autobusy a individuální dopravu, 800 metrů jižněji, v dnešní zemi nikoho, a potom jednoho dne přehodit prostě výhybku a začít jezdit tam...
Teď ale nenapadám samotný přesun nádraží. Vidím, že jste automaticky naučený to obhajovat.
Je to pořád potřeba. Po těch dvou letech totiž nevím – ono je někdy strašně složité to zkomunikovat – jestli veřejnost vnímá, jak jednoznačně všichni ti lidi, kteří mají elementární odpovědnost, za tím projektem stojí. Tam není žádná pozitivní negace toho projektu.
Neberu vám určitý pokrok v tom „softwaru“, ale pak je tady ten „hardware“. Radnice před referendem v roce 2004 publikovala plán, podle kterého už se teď mělo stavět odstavné nádraží. Před volbami by to teď vaší straně hrálo mnohem víc do karet než to, že podle koalice Nádraží v centru nabral projekt dvouleté zpoždění během dvou let. Nemůže tohle podle vás ODS uškodit?
Pravděpodobně jsme mohli být s tím projektem v tuto chvíli dále. Je jednou z priorit města, aby v návrhu rozpočtu projednávaném v parlamentu zůstala částka v řádu stovek milionů. Je tam právě zahájení stavby, o které mluvíte. To zdržení bylo mimo jiné způsobeno tím, že se velmi složitě komunikuje o dokumentech, které jsou potřebné k územnímu rozhodnutí a ke stavebnímu povolení. Podívejte se jak dlouho debatujeme o dalších dopravních stavbách ve městě, jak dlouho se hledají optimální řešení. Jsem ale přesvědčen, že nic nebrání tomu, aby se v příštím roce fyzicky udělaly první kroky k zahájení projektu.
„NEMÁM ZA TO, ŽE BY ZVEŘEJNĚNÉ HLASOVÁNÍ MĚLO NĚJAKÝ ZÁSADNÍ EFEKT NA KVALITU ROZHODOVÁNÍ“
Není podle vás škoda, že se plně nezavedlo to, po čem volají Zelení a tým profesora Zlatušky, ten důkladný elektronický přenos rozhodování zastupitelů? Opozici byste tím před volbami sebrali velký vítr z plachet.
Ve chvíli, kdy jsem zjistil, že se z tohoto dělá téma, které má dokládat neprůhlednost a netransparentnost procesů na radnici, jsem tento záměr respektoval. Já se ale jinak netajím svým přesvědčením, že žádné elektronické zařízení nemůže nahradit kvalitní rozhodnutí voličů, jací lidé a proč tady na radnici mají sedět...
To zařízení může pomoci tomu, aby to rozhodování bylo ještě kvalitnější.
Jasně. Já to dopovím – snad to může mít určitý vliv na kvalitnější informování lidí, ale nejsem přesvědčen, že ta rozhodnutí zastupitelstva budou seriózní a kvalifikovanější, pokud se místo zvedání ruky budou mačkat tlačítka. Můj argument jako konzervativního politika (který je možná směšný, ale řekl jsem ho při prvních debatách o elektronickém zařízení) je takový: V tomto sále se ruka zvedá půl tisíciletí.
To není jihomoravský kraj nebo nějaká nově vytvořená instituce. Říkal jsem jako příklad, že v Anglii, když potřebují spočítat poslance, pokud je to nějaké nerozhodné, procházejí chodbou a tam je počítají. Mám pocit, že určitá konzervativnost a podoba institucí se má zachovávat, protože je v tom taky jistá hodnota. Pokud si někdo myslí, že prostým přenosem z brněnského zastupitelstva a elektronickým záznamem hlasování se změní úroveň řízení města a změní se i chování zastupitelů, já tvrdím, že to tak není.
Ve chvíli, kdy jsem zjistil, že se hraje tato karta, kterou nepokládám za podstatnou, připojil jsem se k těm, kteří řekli ano, udělejme elektronické hlasování, protože tato záminka nesmí být používána. Ale jsem přesvědčený, že klíčové je, aby si lidé ptali, co za lidi je zastupuje, co ti lidi mají za sebou, jaké mají vzdělání, jak žijí, co v životě dokázali. Když si položí tyto otázky, mohou velmi snadno jednou za čtyři roky zkontrolovat, jakým způsobem se ti lidi chovali. Poznají to kolem sebe, na výsledcích jejich práce. A nepotřebují kvůli tomu sedět dvanáct hodin u internetu, když se vysílá zastupitelstvo.
Nemluvě o tom, že si dovedu představit i hlasování, která mohou vést k poměrně nepříjemným individuálním vstupům řekněme s lobbistickými skupinami, které jdou proti sobě při některém rozhodování. Pro ty lidi to může být poměrně nepříjemné, veřejně tímto způsobem demonstrovat názor. Nechci teď tu situaci modelovat, ale dovedu si představit, že může nastat i stav, kdy ti lidé nejsou nijak chráněni, takže to není pro ně úplně optimální. Ale je to situace mezní a jedna z tisíce, jenom abych řekl důvody...
Ale z pohledu ideálů otevřené společnosti to zase není tak špatný stav, když člověk nemusí hrát falešně před lobbisty.
Podívejte se, na jedné straně je ideál otevřené společnosti a na druhé straně je nesporný problém, že když budeme v Brně určitou skupinu lidí částečně připravovat o to privátní nebo soukromé, tak někoho můžeme dovést k rozhodnutí, že prostě do těchto funkcí nepůjde.
Rozhodování o městě má přece jen do privátního života daleko. To není reality show, kdy by měli politici kamery doma.
S tím souhlasím, ale v tuto chvíli existuje tendence k otevření veškerých informací o majetkových poměrech a já se ptám, jestli je to dobře. Jenom kladu tu otázku. Protože spousta lidí si na tu židli nepůjde sednout už jenom z tohoto důvodu. Mají třeba malé děti, které chodí do mateřské školy, a nejsou zvědaví, aby někdo věděl, kolik peněz mají na kontě, kde je vydělali, jak je vydělali. To je věc berňáku.
To se dá kvůli závisti v českém prostředí pochopit. Ale při hlasování tahle rizika nejsou.
Nemám za to, že by prostý fakt zveřejnění rozhodování jednotlivců měl nějaký zásadní efekt na kvalitu toho rozhodování, ale respektuji to, že určitá skupina občanů se to domnívá. To elektronické zařízení bylo jednomyslně na minulém zastupitelstvu schváleno, bude instalováno, jedno z nejbližších zasedání zastupitelstva bude prvním, které se bude řídit elektronickým systémem hlasování. A pokud existuje dojem, že tohle je jeden z kroků k tomu, aby rozhodování bylo transparentnější, já to respektuji, ale nemyslím si to.
Mám tu ještě jednu osobnější otázku. Začnu oklikou: Váš předchůdce, Petr Duchoň, si občas k obleku obouval sandály, a v nich ještě nosil ponožky. Naproti tomu když jsem byl byl na akcích, kde jste vy něco poklepával anebo otvíral, slyšel jsem tam občas poznámky, jak vám to sluší. Vidím teď, že vám hodinky překrývají rukáv, jak se to nosí v Itálii. Vybíráte své oblečení sám, nebo na to máte nějakou agenturu, popřípadě vám pomáhá někdo blízký?
Samozřejmě mi radí přítelkyně, ale nemám žádnou agenturu, a šiju zejména u jedné nejmenované české konfekční firmy (smích). Nemám pocit, že bych byl nějak marnivý, nebo že bych tyto věci přehnaně řešil, ale jsem v tomto strašně konzervativní a můj šatník odpovídá roli, ve které momentálně jsem. Nebude mi dělat žádný problém přeskočit zase zpátky do riflí, když to bude možné. Odpověď je ne, nemám žádnou agenturu. Pěknému chlapovi ostatně sluší všechno (smích).
(Odpovědi byly redakčně kráceny.)
PhDr. Richard Svoboda, MBA se narodil 21. ledna 1964 ve Zlíně. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. V osmdesátých a devadesátých letech publikoval v několika desítkách periodických tištěných i elektronických médií publicistické příspěvky, je spoluautorem asi desítky knih, slovníků a sborníků s bohemistickou tematikou. Mezi lety 1990 a 2002 byl vědeckým pracovníkem Ústavu pro českou a světovou literaturu Akademie věd. V letech 2002 až 2004 byl náměstkem brněnského primátora zodpovědným za majetek, územní a hospodářský rozvoj. V roce 2004 se stal primátorem. Zdroj: www.rsvoboda.cz
|
|  |
Tisk |
Autor: Michal Kašpárek, Foto: kiva |
|
|
 |
10 let Nesehnutí Na podzim 1997 v Brně pár nadšenců založilo občanské sdružení NESEHNUTÍ (NEzávis...
|
 |
Soutěž o nejzajímavější tvář roku Look Bella 2007 IV. ročník projektu LOOK BELLA 2007 je úspěšným pokračováním soutěže krásy let 2...
|
|
Rumi Alive festival Netradiční čtyřdenní festival Rumi Alive zavítá tentokrát do Prahy a předvede ...
|
|
Sport Life, boat Brno a Caravaning Brno 2007 Pavilon Z brněnského výstaviště otevře již pošesté svůj přístav a bude zde opět ...
|
|
KomiksFEST! 2007 Již jeden den nás dělí od 2. ročníku multimediálního komiksového festivalu Komik...
|
|
Cyklisté a chodci požadují lepší podmínky Zástupci Nadace Partnerství, Klubu BicyBo a Hnutí DUHA Brno dnes předali primáto...
|
|
Zbláznit se může každý… Od 8. 10. do 12. 10.2007 bude v Brně probíhat akce s názvem Dny duševního zdraví...
|
|
Druhý dech průmyslové architektury V rámci 4. mezinárodního bienále industriální stopy bude do 26. 9. probíhat výs...
|
|
Happy Beer Days 14. a 15. září se uskuteční akce, která svými rozměry nemá obdoby. Je to akce př...
|
|
Brno se může opět těšit ze Slavností vína Po roční přestávce se může Brno opět těšit na Slavnosti vína a kde jinde, než ...
|
|
Hledáte zaměstnání? Potřebujete pomoc? Agentura podporovaného zaměstnávání AGAPO připravila pro každého, kdo potřebuje ...
|
|
|
|
