Není to zas až taková sranda, jak by se mohlo zdát z prvního poslechu nové (druhé) desky Prago Union. Jasně, Kato, který od dob Chaozzu prošel solidní drogovou kúrou, od první desky Pragáčů, jež vyšla bratru před pěti lety, přišel o většinu zubů a těžko říct, co přesně dělal během celé té pauzy, do desky znova vložil fůru fórků pramenících z dokonalé slovní ekvilibristiky, jíž precizně ovládá (copak nevidíš, že meta četařů je maximálně četa metařů?). Vedle toho ale postavil velmi solidní sebekritiku (teoreticky jsem toho zvládnul tolik, ale prakticky sem pořád jenom alkoholik) a ještě solidnější kritiku české hiphopové scény (ty že jsi MC? Ach tak, slepice je vlastně taky pták). Proklatě hořké poznatky.
Hořké a mentorské. Současná hiphopová scéna dostala školu efektivity a kvality především, co se lyriky a poetiky textů týká. A i když hudebně je Dezorient Express krokem zpátky, profesoru Katovi to hraje do karet, neboť z piedestalu zkušeností a nadhledu zvolený doprovod funguje.
Jinak řečeno, Kato si už podruhé zadělává na to stát se legendou (vedle WWW, kteří ale žijí na docela jiné planetě, u nás nemá konkurenci). Povedlo se mu to před deseti lety v komerčním Chaozzu, daří se mu to tentokrát, víc v podzemí. S Prago Union. A to prosím pěkně prodává desku za deskou. Solidní základ nesmrtelnosti.