|
|
31 05 2010, 10.44
zpět
NIGHT/NIL
|
Novinka, CD NIGHT: HIGH AND LOW LIBERATION, přináší na hudební scénu doslova elektronickou totalitu, v dobrém smyslu, ovšem. Hudebně někde mezi Rusell Mills, Recoil a dávkou industriálu, jenom vždy při poslechu čekám, odkud na mě zaječí Diamanda… Jinak ovšem hodně svébytná muzika, píše se o elektronickém punku, já si to nemyslím, stále mám na mysli spíš brutální ambient, jakkoliv to zní jako protimluv. Elektronika mi přijde naopak poměrně umírněná, hravá, kytary většinou velmi šťastně použité.
Muzika je docela chytlavá, za až tak extrémně temnou ji nepovažuji. Docela mě dostala skladba Digin‘ the Grave svojí zvláštní melodikou, stylem, ztišenými sbory a postupnou gradací, zcela jednoznačný vrchol CD. Jinak se většinou jedná o odvazy s velmi zdůrazněnou rytmikou, ale ani melodičnost nepřijde zkrátka. Velmi poučená muzika, která prostě funguje za každých okolností, stejně tak vokální složka.
Skladby působí velmi bohatým, někdy až hymnickým dojmem, docela složitě. Pokud bych měl nějaké vyzvednout, pak They Say Go; Fraud; Murder in You; White Chapel; Superstition Kills, ale to opravdu jen namátkou, protože deska boduje svou jednolitostí. A výborným, většinou notně nabroušeným zvukem! Dílo zkušených muzikantů, kteří prošli řadou kapel (Sunshine; Please The Trees; Waave atp.).
Písničky baví, nenudí, muzika šlape, nepotřebuji víc.
Hodnocení: 4.5*
NIGHT: HIGH AND LOW LIBERATION, 60.08 MIN., X PRODUCTION/ELECTION REC., 2010.
CD NIL DIRTY (s velmi hezkým přebalem) přichází s kytarovým rockem, místy docela ostrým, vypjatým, s výbornou zpěvačkou Hankou Kosnovskou, kterou považuji za nejlepší, co jsem v posledních letech slyšel. Až na pasáže, kdy začne s nepochopitelně rozmázlým stylem zpěvu, hned úvod Follow Me a zvláště druhá Have A Feeling… tyhle okamžiky nepatří k těm nejšťastnějším, zpěvačce nejvíce sluší rocková přímočarost, civilnost a drsnost, jichž je na desce naštěstí většina. Zpěvačka umí skladby výtečně gradovat, pohrávat si s tématy. Písničky kapely stojí na dobrých nápadech, výtečných schopnostech muzikantů, poslouchat např. rytmiku je zážitek, kytary taktéž bez výhrad. Vše hraje, jak má, požitek z hudby! Hudebně jde o přímočarý, ostřejší rock, tu a tam i s metalovými prvky, působícím velmi propracovaným dojmem, i když jinak nepříliš složitým, s velmi umnými aranžemi. Texty si dodala zpěvačka sama, pod hudbou je podepsána kapela jako celek. Zvláště je nutno ocenit Hančinu angličtinu, to se v tuzemsku často neslyší…
Ze skladeb se mi mimořádně líbí My Lonely Friend, s atmosférou, výtečná po všech stránkách. Hned následující Vicious Circle; My Head, kterou pasuji na nejlepší na desce.
Přiznám se, že kapela v této podobě je pro mě velmi příjemným překvapením, zajímavé bude sledovat její další osudy, mají je ve svých rukou, byla by věčná škoda tento velký potenciál promarnit.
Hodnocení: 4.5*
NIL: DIRTY, 42.20 MIN., INDIES SCOPE, 2010.
|
|  |
Tisk |
Autor: františek lekeš |
|
|
 |
Uměl(eck)á inteligence MIDI LIDÍ Kdysi v devadesátých jsem jedno léto po nocích stopoval vesmírem s rádiem Evoson...
|
 |
Tubabu – bubny na jiný způsob Podobný večírek jsem naposledy zažil v zaprášených prostorách ještě staré dobré ...
|
|
Rovnost, svoboda a francouzsko-britské bratrství Britsko-francouzská formace Stereolab by se s klidem dala označit za retro na dr...
|
|
Experimentální neutrinová emulze Jak říká samorostlý kyjovský fotograf Miroslav Tichý, umění by se mělo podobat s...
|
|
Szidi Tobias & Band: …hlouběji pod kůži Zahrádkářské a jiné práce, kterým svědčí lepší počasí, než je mráz a plískanice,...
|
|
Český guláš z worldmusic Slibný název kapely připomínající možná až příliš britské Transglobal Undergroun...
|
|
Šedesátá jsou tak blízko, (wo)man… Neil Young. Legenda country rocku. Spolu s Dylanem a Springsteenem kronikář (ne)...
|
|
|
|
