|
|
17 02 2010, 11.56
zpět
Los Perdidos se encontraron – Ztracenci se našli
|
www.indiesmg.cz
Příznivci bandy holešovských mariachis zapatistas, skupiny Los Perdidos, se loni v listopadu konečně dočkali jejich alba, které vyšlo pod křídly Indies MG. Na eponymním debutu – Somos Los Perdidos/Jsme Ztracenci – najdou jedenáctku písní, které nadchnou syrovou energií, vybídnou k tanci a navnadí k tomu spatřit a uslyšet tyhle šílence i naživo.
Los Perdidos si k produkci alba pozvali Pavla Fajta a už z tohoto faktu je patrné, že nechtěli nechat nic náhodě. Někdy připomínají partu Ska P ze ŠpanělSKA (Adonis), jindy zase clashovsky punkové odrhovačky se zběsilým „prdla pumpa prdla pumpa“ bicích (například ¡Oyé Gringo!). Nebo reggae. Zdá se, že jsou Los Perdidos mezi styly trošku ztraceni, ale není tomu tak – je to zkrátka jejich styl. Nad kytarou, která je obvykle efektovaná jen overdrivem, vyčnívají vedle vokálů chorusy dechové sekce.
Texty, které prý vznikají zpravidla v češtině a teprve potom jsou překládány do rytmické a úderné španělštiny, jsou směsí vážných poselství, notně však nadlehčených vtípky (Te voy a matar con la tortilla a la cabeza/Zabiju tě tortillou do hlavy). Někdy však nejde o nic vážnějšího než o holky, chlast a marihuanu. Na písni La cucaracha si svou španělštinu mohou cvičit i začátečníci – písnička je o švábovi, který touží po trávě, která by mu umožnila lítat s orly k vrcholkům hor.
I vás může deska zanést do takových výšin, přesně v duchu gogolbordellovského Through the Roof Underground. Je to jednoduché, a tak to Los Perdidos fungovalo a funguje nejlíp.
|
|
 |
Duha začíná na konci cesty Uvíznout na Aljašce a navěky usnout v tamní přírodě, jaká to organická smrt. Pře...
|
 |
S citem pro příběhy aneb Oldies but goodies Oba začínali v 70. letech, v další dekádě se vyšvihli na vrchol, ke konci stolet...
|
|
Když dva dělají totéž... Předem vypíchněme, že Vypsaná fiXa nedospěla až tímto albem, už na dřívějších ne...
|
|
Chinaski vs. Sto zvířat: Něco tu ne/hraje Dnes si probereme dvě zavedené party. Rozjezd náramných Chinaski není zlý: zahej...
|
|
Recykluju, tedy jsem V hudebních časácích teď frčí psát o „retro teroru“ a návratu rock&popových dino...
|
|
Magnetická láska nemoderných chalanov Zdá se, že léto je out of time, tak si ho aspoň retrovně připomeňme. Před rokem ...
|
|
Neproměnit máslo v margarín V roce globálních comebacků si posviťme na tři tuzemské debuty. Čítankově pojmen...
|
|
Babí léto: potkáme se na (muziko)terapii - II. part Přestože úvodní tóny Fitness či Avalanche navodí magicky vláčnou atmosféru Nicka...
|
|
Babí léto: potkáme se na (muziko)terapii - I. part Původně jsem chtěl psát o Zeitgeistu „znovuzrozených“ The Smashing Pumpkins, ale...
|
|
Melancholický E.T. volá do Múz Bývalý hlavní přístav středověké Rusi Archandělsk je jedno z nejkrásněji nazvaný...
|
|
Prince to rád na Zemi „My name is Prince and I’m funky,“ vyskakuje mi automaticky při pohledu na zářiv...
|
|
|
|
