|
|
24 11 2009, 16.05
zpět
Snad se trhy povedou víc než 17. listopad
|
Brno //
Možná ze zvědavosti, možná z nostalgie. Anebo kvůli pocitu, že 17. listopad je něco víc než jeden další volný den. Nedokážu přesně odhadnout, co přivedlo ty dvě stovky lidí v úterý na Moravské náměstí. Tím spíš netuším, jak tohle shromáždění, které mělo být vzpomínkovým, hodnotili.
Vím ale jednoznačně, že 17. listopad jsme v Brně slušně zabili. Zatímco v menších městech, než je to naše, zorganizovali vzpomínky na totalitu, které byly zpola recesistické, ale z nichž zcela reálně mrazilo, na Moravském náměstí se předzpěvovala Modlitba pro Martu, Náměšť a Jednou budem dál. Asi ještě nikdy na mě tyhle songy nepůsobily tak vyprázdněle a nepřípadně než zrovna 17. listopadu na Moravském náměstí. Zbyla jenom křeč.
Na rozumnější „oslavu“ si muselo Brno počkat dva dny. Koncert na náměstí Svobody je určitě dobrý způsob lidové veselice, ale moje odporná pachuť po shromáždění bez atmosféry, nápadu a na hranici trapnosti ze 17. listopadu stále zůstala.
Zbytek rozseknutého týdne pak plynul bez většího vzruchu. Vedení města se neposílalo navzájem a pěkně po chlapsku na rektální ponory, nic se slavnostně neotvíralo, nezavíralo ani se významněji neslibovalo a neblábolilo.
Zato několik policejních příslušníků rozvířilo vody veřejného mínění, když v hospodě po vydatné konzumaci hajlovali. I když uznávám, že pod vlivem se dají dělat rozličné chujoviny, u každého soudného člověka by připomínky Hitlera a nacismu měly spadat do kategorie „tohle vážně není sranda“, i kdyby byl napůl v bezvědomí (což zmiňovaní pánové asi byli). Pokud to tak nemají a je mezi nimi podobných jedinců víc, pak se nesmí muži zákona divit, že je nikdo nemá rád.
Ve stínu tohoto extempore působily až děsivě výsledky průzkumu o toleranci lidí na Moravě. Zatímco podle jeho výsledků gayové vadí šestnácti procentům lidí, muslimové hned třiceti. Je to dvakrát víc než před dvaceti lety. To, že tolerance se pohybuje opačným směrem, než by po působení světa za někdejší železnou oponou měla, je hrozivé. Skoro tolik jako hajlující policajt.
Ale urodilo se i pozitivnějšího dění. Tak třeba vánoční trhy by měly být v Brně hned troje a přitom ani jedny by neměly nabízet nepřípadné zboží. Jak to s nimi bude doopravdy, můžete zjistit na vlastní oči na Zelném rynku, Náměstí Svobody a Moravském náměstí.
|
|  |
Tisk |
Autor: veronika skálová |
|
|
 |
Co umíme u nás v Brně Ten umí to a ten zas tohle. Propagandistická častuška z Císařova pekaře (atd.) i...
|
 |
Změna je život. A vždycky něco stojí Člověk míní, Pánbůh mění, říkávaly naše babičky a kdekterá saturninovská teta Ka...
|
|
Mráz týral, bavil i hrozil Jsou situace, kdy může jít veškerá elegance, slušně řečeno, k šípku. Taková nast...
|
|
Město dostalo pod stromeček barák A je po nich. Vánoční a další přilehlé svátky máme za sebou. A že nám letos nase...
|
|
Velmi krátký souhrn roku 2008 Bilancování je hnusné slovo. Nemám ho ráda. Mám ráda krátká a výstižná shrnutí. ...
|
|
Logika? Co to je? Mluvit spolu? K čemu? Když se kocourkovští radní vydali do sousedního města s důležitou smlouvou, obáv...
|
|
Kupte si obraz Simony Stašové či vázu Bořka Šípka Přesně 165 uměleckých děl bude možné vydražit na 6. benefiční aukci výtvarných d...
|
|
Ignorance nebo jen věkový rozdíl? Poslouchat cizí hovory není slušné, jako většinu z nás i mě to učila maminka už ...
|
|
Přijel Klaus, bourací stroje a pak i advent Kdybyste si nevšimli, už to začalo. Mě tahle zkušenost uhodila přímo do nosu v s...
|
|
Rituální byl odchod i premiéra Odchody v sobě nesou určitou symboliku. Možná i to je důvod, proč je většina z n...
|
|
Setkání dvou druhů holých hlav? Pěkná představa Mezi moje oblíbené vtipy patří jeden, který zahrnuje pětipatrový dům, žádost o p...
|
|
|
|
