|
|
31 08 2009, 11.49
zpět
Čas je teď relativnější než kdy dřív
|
Brno //
Fráze o letícím čase asi nikdy nejsou výstižnější než v okamžiku, kdy vám odtikávají poslední hodiny dovolené. Nebo poslední hodiny do dovolené zbývající.
Koncem léta tak kolem sebe mohu dělit lidi na dva základní typy. K prvnímu patří ti, kteří už za sebou dovolenou mají a pomalu, ale jistě se vzpamatovávají z takzvané podovolenkové demence. To je neduh, který většinu lidí postihne s prvním zazvoněním budíku po skončení delšího volna. Druhá část jsou drsňáci, kteří si odpočinek nechávají na poslední chvíli, nebo rovnou až na září. Jejich nepřítomný výraz ve tváři je hodně podobný tomu postdovolenkově-dementnímu. U nich však nepramení ze střetu s realitou všedních dní, ale s fata morgánou rychle (ale ne dost rychle) se blížící dovolené.
Střet s realitou všedních dní ostatně v poslední době potkal kdekoho. Hodně drsná srážka postihla momentálně šlapajícího předsedu ODS, který se v těchto týdnech snaží přesvědčit Jihomoravany, že ho zajímají. Ať se ale na svém turné chová jak chce a vykládá lidem co chce, kamenem po čuni si vážně nezasloužil.
Tupani, kteří Topolánka na hustopečském koupališti napadli, musí být opravdovými nádobami inteligence a šarmu – soudě nejen podle jejich činu, ale především postatentátovém vystupování. Blbeček, který nejdřív v televizních zprávách oznámí, že za svůj čin dostal zaplaceno a poté se nechá slyšet, že se s objednavatelem útoku bude soudit, protože nedostal druhou část slíbené odměny, by měl být předváděn jako veřejná atrakce. Pokud je ovšem svéprávný.
Na druhou stranu se k nám ale mílovými kroky blíží doba, kdy je svéprávnost, zvlášť v pozdním odpoledni, velmi vzácným zbožím. Signalizují ji první cedule u silnic a první varování v novinách před falešným burčákem. Odborníci upozorňují, že o burčáku zatím ještě nemůže být ani řeč, ale kolemjdoucí (či jedoucí) často neodolají. Masový rozmach ztráty soudnosti pak dorazí spolu s vinnými trhy na Svoboďáku, které znásobí množství blábolících trosek v nočních ulicích.
Zatím se nám v ulicích města jen pomnožily nové tramvaje postižené ženskými jmény. Respektive jejich zdrobnělinami. Nevím, jak vám, ale mně dělá opravdu problém se nesmát, když vidím na předku kolosu, který by dokázal rozmašírovat kdejakou karoserii, ozdobným písmem vyvedeno „Lucinka“.
|
|  |
Tisk |
Autor: veronika skálová (foto: archiv ME) |
|
|
 |
Co umíme u nás v Brně Ten umí to a ten zas tohle. Propagandistická častuška z Císařova pekaře (atd.) i...
|
 |
Změna je život. A vždycky něco stojí Člověk míní, Pánbůh mění, říkávaly naše babičky a kdekterá saturninovská teta Ka...
|
|
Mráz týral, bavil i hrozil Jsou situace, kdy může jít veškerá elegance, slušně řečeno, k šípku. Taková nast...
|
|
Město dostalo pod stromeček barák A je po nich. Vánoční a další přilehlé svátky máme za sebou. A že nám letos nase...
|
|
Velmi krátký souhrn roku 2008 Bilancování je hnusné slovo. Nemám ho ráda. Mám ráda krátká a výstižná shrnutí. ...
|
|
Logika? Co to je? Mluvit spolu? K čemu? Když se kocourkovští radní vydali do sousedního města s důležitou smlouvou, obáv...
|
|
Kupte si obraz Simony Stašové či vázu Bořka Šípka Přesně 165 uměleckých děl bude možné vydražit na 6. benefiční aukci výtvarných d...
|
|
Ignorance nebo jen věkový rozdíl? Poslouchat cizí hovory není slušné, jako většinu z nás i mě to učila maminka už ...
|
|
Přijel Klaus, bourací stroje a pak i advent Kdybyste si nevšimli, už to začalo. Mě tahle zkušenost uhodila přímo do nosu v s...
|
|
Rituální byl odchod i premiéra Odchody v sobě nesou určitou symboliku. Možná i to je důvod, proč je většina z n...
|
|
Setkání dvou druhů holých hlav? Pěkná představa Mezi moje oblíbené vtipy patří jeden, který zahrnuje pětipatrový dům, žádost o p...
|
|
|
|
