
|
|
31 03 2009, 16.36
zpět
Žij v skrytu
|
Obrovský úspěch, jejž sklízí v rodné Francii i v jiných evropských zemích Muriel Barberyová se svým románem nazvaným S elegancí ježka, toť nepopiratelný fakt. A zdá se, že u nás tomu nebude jinak. Přesto se v podobných případech vtírá až podvědomá pochybnost, zaslouží-li si takováto kniha pozornost opravdu oprávněně. Inu, řekl bych, že zaslouží. A v mnohém oprávněně.
Čtivost samozřejmě není kritériem, na němž by se mělo v případě hodnocení literatury stavět, ale lze ji ocenit u knih, jež mimo příběhu nabízí celou řadu témat k přemýšlení. Zvláště pak, když jsou postřehy podány vtipně, s gustem i s nezbytnou mírou ironie. V tu chvíli téměř ani nezaznamenáme, že nám někdo zrovna vypráví o fenomenologii nebo o Kantovi, protože o nich mluví tak, jako se bavíme o uklízení nebo o vaření.
Možná je to i díky dvojici hlavních postav, jež neustále glosují dění kolem sebe, a přitom si zachovávají odstup od světa. Postarší Renée pracuje jako domovnice v domě, kde žije honorace. A tajně si čte ve filosofických knihách. Paloma je nesmírně chytrou dívkou z nóbl rodiny. Obě jako by se řídily zásadou: žij v skrytu. A tak si jen málokdo z jejich okolí může všimnout, že je navzdory věkovému a sociálnímu rozdílu spojuje láska k japonskému umění, sečtělost, inteligence a nakonec i přátelství s poněkud záhadně se zjevivším cizincem Kakurou.
Můžeme se možná přít o to, jestli časté zdůrazňování japonské obřadnosti a oduševnělosti nesklouzne někdy až za hranici uměřenosti. To ovšem nemůže přebít dojem z toho, jak se autorce podařilo upozornit na povýšenou okázalost (sociální, ekonomickou…) ve vztahu k druhým, a naopak vyjádřit hodnotu neúčelově a gurmánsky přijímaného poznání, umění i života.
Barberyová, Muriel. S elegancí ježka.
Brno: Host (2008), s. 320, přeložil Petr Christov.
|
|
 |
Vystěhovalci Zažloutlý papír v stařičkém diáři, černobílé fotografie nebo pohlednice, cestovn...
|
 |
Život je absurdní naděje Desátý muž je novela s mírně tajemným pozadím: byla počata, zapomenuta, donošena...
|
 |
Je jezírko – a je plné hnusu Z kterého břehu do něj (textu)? To máte celkem jedno, zkuste to odněkud a uvidít...
|
 |
Studená krmě, jež setsakramentsky pálí Studené povídky Virgilia Piñery (1912–1979) vás chladnými rozhodně nenechaj...
|
 |
East - West HAVELSTORY „Čtu teď, dokonce lačně, toho Havla, ale na recenzi se nechystám, takže pokud má...
|
 |
Když píše žena dějiny Možná si začnete víc všímat podivných důchodců na ulicích. Možná pocítíte strach...
|
 |
|
|