05 01 2009, 14.41          zpět

Klaus by mohl přijít s foukací harmonikou...

rozhovor s Honzou Ponocným  

Jako producent krotí popové hvězdy, občas nakrmí Václava Koubka, především ale balancuje na napjatých strunách a je vyhlášeným akrobatem mezi krabičkami. Jan Ponocný prošel za svou muzikantskou dráhu už dvěma cirkusy. Po rozpuštění toho pražského, v němž se potkal s Bradley Strattonem, se stává principálem vlastního Circusu Ponorka. V listopadu připravil reedici skvělého ponorkového alba Do It Yourself.

Vystupujete sice sám, ale přitom obsáhnete celou kapelu...
Když stojí muzikant úplně sám na podiu, má to takovou zvláštní sílu, ale ve zvuku kapely je zase něco svádivého, jiná energie. Baví mě obojí, tak jsem to zkusil spojit. Taky je v tom dobrodružství, když kolikrát nevím, co se stane příští vteřinu. Z praktických důvodů to má zase řadu výhod –- třeba musím přemlouvat jen jednoho člověka, aby přišel na zkoušku. Kapela se taky dobře vejde do auta a doufám, že se jen tak nerozpadne. Nakonec i s vědomím, že skoro všechno tady už bylo, by se měl člověk snažit, aby byl v rámci možností originální.

Koncem listopadu vyšlo Circusu v reedici album Do It Yourself. Co se vám vybaví, když se řekne DIY?
Když se řekne Do It Yourself, vybaví se mi všechny možnosti, které nám současné technologie nabízejí. Ve spoustě oborů ještě před pár lety nebylo možné za tak málo peněz udělat to, co jde udělat dnes. Třeba točit písničky se dá prakticky kdekoli, stačí mít notebook a mikrofon. Jde jen o to, jestli má člověk co říct, to je zásadnější než technická vyleštěnost. Samozřejmě že to nebude znít úplně jako z velkého studia, ale to nemá přece dopad na to, jaké emoce hudba v posluchačích vyvolá, a hudba, alespoň pro mě, jsou emoce. Takže je to i trošku vzkaz lidem, kteří si myslí, že mají na něco talent: nečekejte, až někdo přijde s tím, že vaši práci vydá, vystaví, vytiskne, promítne. Začněte odspodu: Do It Yourself.

Kdybyste měl dosadit krabičky vyměnit za konkrétní muzikanty, koho byste si vybral k sobě do party?
Kohokoli, kdo má otevřenou mysl. Řeknu, kdo mě první napadne: Flea basa, Chad Smith bubny, ale taky by nebylo špatný, kdyby tam hrál Bill Clinton na ságo a Woody Allen na klarinet, Klaus by mohl přijít s foukací harmonikou, to by byla myslím docela sranda.

Ohlas u kritiků vás musel potěšit. Je ale něco, co byste sobě jako muzikantovi vytknul? A vůbec: jak se vám se sebou spolupracuje?
Občas se musím trošku přemlouvat, abych šel zkoušet, ale pak se napomenu, pohrozím si padákem a nakonec se se sebou vždycky nějak domluvím.

S jakými reakcemi publika se na koncertech setkáváte? Je nějaký rozdíl mezi českým a zahraničním publikem?
Ani bych neřekl, že mezi publikem třeba v Praze a v New Yorku je nějaký velký rozdíl. Spíš si myslím, že publikum je takové, jaká je hudba. Čili hraje-li kapela blbě, publikum asi úplně skvělé nebude, že? Takže my jako muzikanti musíme hrát tak, aby publikum bylo skvělé všude.

Circus Ponorka je prý jediná kapela, která se nemůže rozpadnout. Nehrozí ale Circusu ponorka?
Zatím ne. Vždycky ale hrozí, že v ponorce nastane pěknej Circus.


  |     |    |   Tisk

Autor: mirek pecha; foto: www.circusponorka.com


Vstoupit do diskuze - 0 přispěvků.


Mary Stallings: „Věřím, že má hudba udělá mým posluchačům radost…“
Profesionálně jste se k hudbě dostala prostřednictvím vystupování v rodinné gosp...
Tichá dohoda trvá už čtvrt století
Tichou dohodu založil v roce 1986 textař, skladatel, zpěvák a kytarista Dan Šust...
Tonya Graves: ďáblík s andělem v hrdle
Tonya Graves pochází z města Peekskill ve státě New York a v Česku žije trvale o...
Swordfishtrombones je souboj egoistů
Poslední (sic) album brněnské kapely Swordfishtrombones Aftertaste se rodilo n...
Psí vojáci v Mersey
Pražská kapela, jejíž ústřední postavou je zpěvák, pianista, skladatel a texta...
Svět podle Květů
Nové album brněnských Květů, nazvané V čajové konvici, nese podtitul Písně z pr...
Šlehačka s třešničkou a retro sladkosti
Vanda Choco je na roztrhání. A k sežrání zároveň. Spolu s producentem Arminem Ef...
SALEP mi uhranul
Jazzové improvizace, junglové rytmy, Blízký i Dálný Orient, world music i skand...
To není 2540, to se děje teď
Martin Hůla alias Bourek je ojedinělý zjev na domácí hudební scéně. Hrál v kapel...
I stroje mají duši
Moimir Papalescu je frontmanem mnoha hudebních projektů. „Electroclashovým“ The...
Už jsme doma
Sedm dlouhých let trvalo putování kapely Už jsme doma do přístavu jménem regulér...
[ 1 ]  [ 2 ]  [ 3 ]  [ 4 ]  [ 5 ]  [ 6 ]  [ 7 ]  [ 8 ]  [ 9 ]  [ 10 ]  [ 11 ]  [ 12 ]  [ 13 ]  [ 14 ]  [ 15 ]  [ 16 ]  [ 17 ]  [ 18 ]  [ 19 ]  [ 20 ]  [ 21 ]  [ 22 ]  [ 23 ]  [ 24 ]  [ 25 ]  následující >>>    

zpět

 



 
 

All rights reserved to metropolislive. Technická podpora Webdesign   RSS  kontakty


info@metropolislive.cz, Tel. +420 542 422 300

Nastavte si metropolislive.cz jako domovskou stránku.   |    Přidat stránku do oblíbených