
|
|
14 10 2008, 12.54
zpět
Pařížské postřehy podruhé
|
Paříž // Tentokrát jsem si posvítila na to, jak chod francouzského hlavního města vypadá, když z jeho ulic vypadnou davy turistů a začne normální život.
Jenže ono to není tak jednoduché. Tak zaprvé – říjen platí mezi těmi informovanějšími turisty za velmi vhodný měsíc k návštěvě Paříže. Počasí ještě není odporné a zároveň hlavní davy méně informovaných turistů už z města zmizely. Obojí mohu potvrdit. Jenže právě díky množství informovaných turistů si o liduprázdných monumentech města na Seině můžete nechat jen zdát.
Navíc, se štěstím sobě vlastním, jsem se v Paříži nachomýtla v době, kdy probíhal A) tamní autosalón B) oslavy stého výročí francouzského letectví C) veletrh pracovních příležitostí D) dny seniorů a hendikepovaných. Jestli se vám zdá, že tyhle záležitosti nemají vůbec nic společného, tak se poměrně dost pletete. Kromě neuvěřitelného množství lidí (převážně těch v oblecích a s kravatami), které přitáhly první dvě události, to také znamená, že téměř před každou druhou památkou vyrostly obrovské bílé veletržní stany. A ty brání informovaným turistům v pořízení ideálního snímku.
Vzhledem k tomu, že se toho tolik děje a navíc panuje naprosto ideální počasí, některé oblasti Paříže se, zvlášť o víkendu, zalidní jako v nejrušnější turistické sezóně. Kromě domácích francouzských turistů se do sluníčkem vyhřátých ulic vyhrnou všichni místní. A nezalezou dřív, než se sobotní noc přehoupne do neděle. Takže poklid byste v ulicích a zahradách hledali marně.
A nebyl by to běžný týden v Paříži, aby se někde nestávkovalo či neprotestovalo. Teď jsou v módě protesty ilegálních přistěhovalců, do krve dřoucích hlavně na stavbách. Disciplinovaně protestují v sobotu, aby práce příliš nestála. A chtějí kromě dřiny také práva. Informovaným turistům je to jedno. Protože ilegálové disciplinovaně neprotestují před historickými památkami.
A ještě jeden nakonec – nepodařilo se mi odhalit logiku umisťování semaforů pro chodce. Krom toho, že otravují na každé jednosměrce, zatímco na mnoha větších silnicích chybí, střídá se i strana přechodu, na níž jsou umístěné. Jednou vlevo, jindy vpravo. Že by jejich umisťování plánovala blondýna
|
| |
Tisk |
Autor: Veronika Skálová, redaktorka MF Dnes |
|
|
 |
Házet je z oken? Škoda námahy Bez ohledu na to, jak velký jsem brněnský patriot (ač patřím mezi náplavy), musí...
|
 |
Bez uřvaného kněze by město bylo krásnější. A zadarmo. Udělat Brno hezčí, oslnivější a přístupnější pro jeho obyvatele i turisty. Boj s...
|
 |
Nejpopulárnější muzikálový fenomén pro mladé Disney´s HIGH SCHOOL MUSICAL na ledě! Nejoblíbenější televizní a filmový muzikál pro mladé HIGH SCHOOL MUSICAL, jehož ...
|
 |
Úporně držící pověry se špatně setřásají Jeden jediný zlomový úspěch a z logicky uvažující bytosti se stane tvor veskrze ...
|
 |
Úzkoprsost dopadla na Mezipatra Jak moc jsme otevření, kdo za to všechno může, jak vypadá odfláknutá práce i odc...
|
 |
Ach ta paměť Vybrat ve své minulosti ty okamžiky, které nás nepříjemně poznamenaly na celý ži...
|
 |
Každý ví, časy se mění Čím jsme starší, tím obtížnější pro nás bývají změny. Alespoň to říkává ono neid...
|
 |
Nezapomeňme na oběti komunismu! V úterý 24. února 2009 v 18.00 se u pomníku obětem komunistického režimu na praž...
|
 |
Raděj zuřit z počasí než z Drátha Mám takové drobné osobní podezření, že brněnskému počasí minulý týden někdo rozš...
|
 |
Nepropadejte chodníkem ani beznaději Jestli lžu, ať se na místě propadnu. Takhle se v současnosti zaklínat a stát při...
|
 |
Někdy jedno úsloví nestačí Ať přemýšlím, jak přemýšlím, marně hledám po vzoru tety Kateřiny nějaké příhodné...
|
 |
|
|