Paříž // Tentokrát jsem si posvítila na to, jak chod francouzského hlavního města vypadá, když z jeho ulic vypadnou davy turistů a začne normální život.
Jenže ono to není tak jednoduché. Tak zaprvé – říjen platí mezi těmi informovanějšími turisty za velmi vhodný měsíc k návštěvě Paříže. Počasí ještě není odporné a zároveň hlavní davy méně informovaných turistů už z města zmizely. Obojí mohu potvrdit. Jenže právě díky množství informovaných turistů si o liduprázdných monumentech města na Seině můžete nechat jen zdát.
Navíc, se štěstím sobě vlastním, jsem se v Paříži nachomýtla v době, kdy probíhal A) tamní autosalón B) oslavy stého výročí francouzského letectví C) veletrh pracovních příležitostí D) dny seniorů a hendikepovaných. Jestli se vám zdá, že tyhle záležitosti nemají vůbec nic společného, tak se poměrně dost pletete. Kromě neuvěřitelného množství lidí (převážně těch v oblecích a s kravatami), které přitáhly první dvě události, to také znamená, že téměř před každou druhou památkou vyrostly obrovské bílé veletržní stany. A ty brání informovaným turistům v pořízení ideálního snímku.
Vzhledem k tomu, že se toho tolik děje a navíc panuje naprosto ideální počasí, některé oblasti Paříže se, zvlášť o víkendu, zalidní jako v nejrušnější turistické sezóně. Kromě domácích francouzských turistů se do sluníčkem vyhřátých ulic vyhrnou všichni místní. A nezalezou dřív, než se sobotní noc přehoupne do neděle. Takže poklid byste v ulicích a zahradách hledali marně.
A nebyl by to běžný týden v Paříži, aby se někde nestávkovalo či neprotestovalo. Teď jsou v módě protesty ilegálních přistěhovalců, do krve dřoucích hlavně na stavbách. Disciplinovaně protestují v sobotu, aby práce příliš nestála. A chtějí kromě dřiny také práva. Informovaným turistům je to jedno. Protože ilegálové disciplinovaně neprotestují před historickými památkami.
A ještě jeden nakonec – nepodařilo se mi odhalit logiku umisťování semaforů pro chodce. Krom toho, že otravují na každé jednosměrce, zatímco na mnoha větších silnicích chybí, střídá se i strana přechodu, na níž jsou umístěné. Jednou vlevo, jindy vpravo. Že by jejich umisťování plánovala blondýna