Brna // Není to tak dávno, co jsem odpůrcům předvolebních kampaní doporučovala emigraci do lůna přírody. Jen málokdo z nás ji však může uskutečnit a tak se zaťatými zuby trpně snášíme stoupající intenzitu úsměvů, proklamací, fotografií, slibů i prázdných plků. A také kraválu.
Na doslech od mého pracoviště stojí propagační stánek jedné z velkých politických stran. Hned několik dní po sobě oblažovali hudebníci kolemjdoucí ryčným dixielandem. Moje nervy drnčely. V jednom okamžiku jsem však pochopila, že dixieland byl požehnáním. Nastoupila totiž umělkyně, která veskrze plochým způsobem informovala na motivy známého šlágru, že ona Půjde dál. Bohužel co slíbila, nesplnila a prezentovala se další půlhodinu. Obávám se, že stejné to bude i s řadou slibů, které v současnosti slýcháme.
Předvolební kampaně však oživují město i o víkendech. Ten uplynulý byl v tomto smyslu dost výživný. V sobotu pochodovali centrem města Moravané. I když mělo jít o pochod výroční a ne politicky zaměřený, kolemjdoucí fasovali letáčky strany propagující moravský národ. Kdo by se na ně za to zlobil. Zvlášť když jejich původ se zlatočervenými vlajkami vypadal vcelku malebně. A neobratné skandování předem vybraných a schválených hesel, které fasovali všichni přítomní na papírcích, bylo chvílemi až dojemné. Na rozdíl od mítinku nedělního účastníci tohoto setkání mají velmi hluboké povědomí o historii, zeměpise a sledují současné politické dění.
Účastníci nedělního mítinku Dělnické strany by si o takových znalostech mohli nechat jen zdát. Ostatně řada základních informací zřejmě chyběla i řečnícímu předsedovy strany. Bludy, které sděloval posluchačům, z nichž nejméně třetina zatím nemá volební právo, prostřednictvím megafonu, by byly snad i absurdně vtipné, kdyby to nebylo děsivé. Ano, takové nesmysly, jako že za šíření žloutenky mohou přistěhovalci, ten člověk opravdu myslel vážně. Bohužel šíření nesmyslů není trestné. Nezbývá než doufat, že svéprávný jedinec nebude veřejně proklamovanou tupost podporovat.