Pokud byste v útrobách jedné z nejdražších budov vyrůstajících v Brně hledali zlaté příbory, platinové kohoutky u umyvadla či vyhřívaná záchodová prkénka, budete vedle jak ta jedle. Necelé dvě miliardy korun totiž nestojí stavba rozmarně luxusního hotelu pro hýčkané prominenty, ale budování Justičního paláce.
Na jednu stranu je Brno opravdu městem vysokého soudnictví a pokud má nejmodernější komplex tohoto druhu někde stát, je tím správným místem. Jenže je tu několik jenže. Podle toho, co říká ministerstvo spravedlnosti, bylo už od počátku jasné, že se stavba dechberoucího centra poněkud prodraží. Tedy oproti původním plánům asi tak na dvojnásobek. Tyhle peníze navíc na stavbu vyčleněné nebyly a hledají se v rozpočtu ministerstva, seč mu síly stačí. Doplatí na ně například soudci v Náchodě, kde je třeba odložit stavbu okresního soudu.
Dalším jenže je nábytek – bez dvou miliónů dvě miliardy totiž padnou pouze na stavbu samotnou, bez nového nábytku. Takže lidé, kteří byli léta chlácholeni slovy o tom, že teď už není nutné do nábytku investovat, protože se stejně bude kupovat nový, si sbalí své polorozpadlé stoly a skříně a i s nimi se přesunou do novotou dýchajících prostor. A s obrovskou stavbou jsou spojené i další otazníky a rozličná jenže. Například už výběrové řízení, u něhož byl vítěz předem znám.
Ministerstvo spravedlnosti nad všemi námitkami smutně kývá hlavou. Nebo aspoň nad většinou z nich. Smlouva však je podle jeho expertů neprůstřelná a nezrušitelná. Takové dědictví po předchůdci tedy ministrovi rozhodně nezávidím.
Ale není třeba se zabývat pouze stavbou Justičního paláce. Politická kladiva na nás budou útočit ze všech stran. Mílovými skoky se k nám blíží podzimní krajské volby. I když se mohou zdát méně významné než ty parlamentní, některé frakce v politických stranách je očekávají ještě netrpělivěji – pokud z nich totiž současná vedení stran nevyjdou úspěšně, budou mít vnitrostraničtí revolucionáři o argument víc při pokusech o jejich svržení.