|
|
01 08 2008, 11.28
zpět
Kauza Reisenauer
|
Uznávám, že titulek zavání trošku módností, jenže jsem nenašel nic výstižnějšího. Uchopit a pochopit Pavlovy kresby, které známe většinou z Respektu, je po čertech ošidné, o obrazech platí to samé. Ostatně autor průvodních textů Zbyněk Petráček se sice se ctí, leč přesto s obojím potýká. S Reisenauerem se vždy hledala ta správná, co nejvýstižnější slova, tu úspěšněji, tam jinak. Osobně na jednom trvám, tím slůvkem je poťouchlost. Jako bych slyšel tiché: Já vám ukážu! Pozor, nic výhružného, nasaďme si, prosím, klaunské nosy, jsou nezbytné! Posmutnělá, laskavá jedovatost…
Šíře záběru je nejširší možná, vše ale působí dojmem definitivy, což je, zvláště v Česku, neobvyklé, už je v nás prostě zažrané: Naznačit a utéct. Reisenauer neutíká, jsem naopak přesvědčen, že většinou by utekli ti, které si bere na paškál. A ještě jedno se mi líbí, mydlí se zde hlava nehlava, padni komu padni. Defilé veškerých absurdit dnešního světa, zvláště pikantní je vše české. Někdy průzračně čitelné, jindy zašifrovanější, až po: Aby se v tom prase vyznalo, chci jenom zdůraznit, že kresby kladou jisté nároky, nic prvoplánového. Co si např. myslet o Einsteinovi u tupláku piva s podobiznou Švejka nad žádostí o grant! Z opačného ranku je Grossův VÓLSTRÝC… Ironie, podpořená invencí a technickou zručností, až virtuozitou. Velmi nebezpečné zbraně, tedy víc než by se mnohým líbilo. Rozložitý „Magor“ Jirous, co zkurvil bolševikům celou generaci, hned o stránku dál Miloš Zeman jako duch na Lost Highway, o pár stran dopředu neuvěřitelná Modrá šance, přesně tak to vypadá! A dopadne… Čunek jako Rom! Eastwood s Kubicem i se všemi konotacemi, které se přímo nabízejí.
Fascinujícím pojítkem mezi „novinovými“ kresbami a volnou tvorbou z dob předpočítačových se alespoň pro mě stal Bob Dylan, co zpoza rohu civí na svůj vlastní plakát koncertu v T-Mobile Aréně. A to zdaleka ne proto, že mám Bobíkovu hudbu velmi rád a vážím si ho. Je to prostě opravdu propoj mezi „nižším“ a „vyšším“, jakkoliv je takové dělení nesmyslné, u Reisenauera zcela jistě. Ostatně závěrečný oddíl knihy je věnován právě éře před počítači. Každý si může odpovědět, jak je mu milo. Já už tak učinil dávno.
Kniha Pavel Reisenauer 209 kreseb a 33 obrazů mi udělala radost. DOPORUČUJI!
Pavel Reisenauer 209 kreseb a 33 obrazů, Respekt Publishing, 2008, 176 str.
|
|
 |
Had, který se kouše do ocasu Had, který se kouše do ocasu (vydal Host) je výbor pětapadesáti hispanoamerickýc...
|
 |
Hra na Pukliny a Malíky Nestává se mi běžně, že bych byl po přečtení některého ze současných románů upří...
|
|
Kosta Jak asi může v Česku dopadnout kniha-rozhovor, který vede syn bývalého prominent...
|
|
Polednice V lužické pověsti o polednici se vypráví, že lidskou pomatenost může mít na svěd...
|
|
Tokio – Reykjavík – Argo V POLÉVCE MISO
Současný japonský spisovatel, scenárista a režisér se českému ...
|
|
Převleky sběratele světů Zdá se být v té knize všechno jako na dotek. Blízké a zároveň exotické. Živé, pl...
|
|
Rok kohouta Lze o každé, třebaže deníkové literatuře uvažovat jako o fikci, která se sice ži...
|
|
Kauza Reisenauer Uznávám, že titulek zavání trošku módností, jenže jsem nenašel nic výstižnějšího...
|
|
Vyměřování románu Kniha rakouského prozaika Daniela Kehlmanna Vyměřování světa, o níž bude řeč, ná...
|
|
Být dlužen za duši Jen málokteří si uvědomovali, že jsou to oni, kdo (Florianovi) zůstávají dlužni ...
|
|
Osobně sympatisuji s vaší dcerou, nemající dosud zájem o nic… Tímto citátem vybraným z jednoho z dopisů Bohuslava Brouka je uvozen výběr z tex...
|
|
|
|
