Co naplat, slavný literát i končící letecká linka se mohou jít vycpat. Pozici události číslo jedna minulého týdne jim s přehledem vyfoukla černá kronika. A není divu. Střelbu na veřejnosti většinou můžeme (naštěstí) odkázat výhradně na televizní obrazovku či filmové plátno. Výstřely padly uprostřed Vaňkovky plné lidí. Proč měl šedesátiletý muž kvůli finančním sporům zapotřebí střílet, nám už nepoví. Chvíli poté, co zavraždil sedmdesátiletou vdovu, si strčil hlaveň pistole do úst a zmáčkl kohoutek. Jako v americkém filmu. Všichni, kdo byli v tom okamžiku na místě, pokusili se smrtelně zraněnou ženu křísit a volali policii, mají moji hlubokou úctu. Kdybych podobnou příhodu viděla na vlastní oči já, nejspíš bych se poroučela na podlahu a pak odjela na pořádně dlouhou dovolenou v černovickém sanatoriu.
Tenhle případ mě opět utvrdil v přesvědčení, že nošení střelné zbraně na veřejnosti by mělo mít hodně přísná pravidla a majitelé zbrojních pasů by se měli jednou za určitou dobu podrobovat mimořádně detailním psychotestům.
Jenže... Mnozí namítnou, že v tom případě by se stejná pravidla měla zavést také u řidičských průkazů. Zvlášť proto, že auto v rukách idiota je zbraň ještě o něco nebezpečnější než střelná. Nelze s nimi nesouhlasit. Ale proč k takovému ohrožení přidávat ještě riziko, že ten, kdo to do vás na křižovatce napálil zezadu, se bude cítit natolik v právu, že vás na místě zastřelí.
Navzdory děsivým výjevům však víkend cele patřil Pavlu Kohoutovi. Slavný literát a představitel budovatelské poezie přijel na Měsíc autorského čtení oslavit své osmdesátiny a o zvučná jména nebyla nouze. V sobotu oslavoval veřejně – jak jinak než autorským čtením, v neděli soukromě. Pokud se při stovce pozvaných však ještě dá o soukromí mluvit.
Poslední odrážkou, kterou je zapotřebí vyplnit, je zrušení další pravidelné linky z brněnského letiště. Po krátkodobém spojení s Mnichovem přijde Brno i o linku do španělské Girony. Španěly to k nám zřejmě netáhne.