|
|
19 05 2008, 07.57
zpět
Brněnské jaro: ethno game over & láska v budoáru
|
Spojuje je věk a místo narození. Obě kapely jsou doma v Brně a obě letos slaví desáté výročí založení. A obě taky vydaly u Indies Scope Records nové desky. Tím máme vyčerpané podobnosti a můžeme se s klidem věnovat výlučnostem nahrávek Čankišou a Budoáru staré dámy.
Lé La je v kreolštině (indickooceánským povětřím zpotvořené francouzštině) odpověď na pozdrav Komajlé. Čankišou si domorodý statement zvolili za název čtvrtého alba. Posun od mytického, mytologického a poeticky mystifikačního hudebního světa (předchozí desky Gamagaj, Densé Ju a Hudba lidu Čanki) ke světu reálnému je asi nejvýraznější změnou, kterou je z Lé La cítit.
Kapela pojala desku jako hudební cestopis. Jeho podtitul by mohl znít třeba Muzika sesbíraná z několika kapelou navštívených koutů světa, předávaná očima (ušima, rukama, ústy) brněnského srandoethna, které se postupně začíná brát čím dál vážněji.
Hudební imprese, motivy a nápady z Réunionu se tak pohupují vedle zvuků z Pákistánu anebo třeba Ukrajiny. Důležité je, že Čankišou drží svůj tradiční drive, přesto (nebo právě proto?), že obohatili zvuk o hutnou rockovou kytaru. Poslední písní navíc muzikanti podporují projekt adopce dětí z chudé Ugandy – děcka jim nazpívala sbory a píseň se jmenuje jako webová adresa projektu: www.bwindiorphans.org.
Čankišou
Lé La
Indies Scope Records
49:10
****
Vyspívá také Budoár staré dámy, mladý kohoutovický výhonek brněnské alternativní scény. Svým třetím albem Dobrou noc, světlo si halasně říká o pozornost posluchačů nejen své generace. Kvalitativně a semo tamo i stylově srovnatelný s miláčky alternativní sekce Akademie populární hudby, skupinou Květy, zajímavější o ženskou vůdčí osobnost a hlas Marty Svobodové. Bez druhého kytaristy, zato s klávesákem.
Texty Budoáru jsou lyrické, poetické, o moři, lásce a hlavě, která najednou nejde prostrčit starým plotem. „Chtěl jsem vám jenom říct / že jsem ráda na světě. / A kdyby to snad nebylo poznat, / tak mně klidně liskněte.“
Budoár staré dámy
Dobrou noc, světlo
Indies Scope Records
41:10
**** ½
|
|  |
Tisk |
Autor: Honza Šmikmátor |
|
|
 |
Duha začíná na konci cesty Uvíznout na Aljašce a navěky usnout v tamní přírodě, jaká to organická smrt. Pře...
|
 |
S citem pro příběhy aneb Oldies but goodies Oba začínali v 70. letech, v další dekádě se vyšvihli na vrchol, ke konci stolet...
|
|
Když dva dělají totéž... Předem vypíchněme, že Vypsaná fiXa nedospěla až tímto albem, už na dřívějších ne...
|
|
Chinaski vs. Sto zvířat: Něco tu ne/hraje Dnes si probereme dvě zavedené party. Rozjezd náramných Chinaski není zlý: zahej...
|
|
Recykluju, tedy jsem V hudebních časácích teď frčí psát o „retro teroru“ a návratu rock&popových dino...
|
|
Magnetická láska nemoderných chalanov Zdá se, že léto je out of time, tak si ho aspoň retrovně připomeňme. Před rokem ...
|
|
Neproměnit máslo v margarín V roce globálních comebacků si posviťme na tři tuzemské debuty. Čítankově pojmen...
|
|
Babí léto: potkáme se na (muziko)terapii - II. part Přestože úvodní tóny Fitness či Avalanche navodí magicky vláčnou atmosféru Nicka...
|
|
Babí léto: potkáme se na (muziko)terapii - I. part Původně jsem chtěl psát o Zeitgeistu „znovuzrozených“ The Smashing Pumpkins, ale...
|
|
Melancholický E.T. volá do Múz Bývalý hlavní přístav středověké Rusi Archandělsk je jedno z nejkrásněji nazvaný...
|
|
Prince to rád na Zemi „My name is Prince and I’m funky,“ vyskakuje mi automaticky při pohledu na zářiv...
|
|
|
|
