Brno // Pondělí – konec letošního Komeťáckého snu o extralize. Úterý – plány na urychlené vystavění víceúčelové haly v Lískovci do roku 2010 jdou do kopru. Středa – primátor a první náměstkyně přiznali milostný vztah a jediná žena ve vedení města odstupuje z funkce. Taky vyplavala složitá kauza dvou sester, které se nechtějí vrátit z Klokánku ke svým rodičům. Čtvrtek – hodiny v centru města ozdobily makety výbušnin. Pátek – jedna z dívek utekla z Klokánku, přijedou Linkin park.
Jak je z tohoto přehledu vidět, o události v Brně v poslední době rozhodně nebyla nouze. Je „nestíhačka“ hokejové haly překvapením? Pro někoho ano, pro jiné ne. Smělé plány města na vybudování sportovišť, která nahradí stadiony za Lužánkami, se možná některým skeptikům zdály příliš smělé a jednoduché, než aby mohly vyjít. Nakolik jde o podcenění přípravy a nakolik o opoziční „klacky pod nohama“ se my, lidé zvenčí, můžeme jen dohadovat.
Překvapením pro mnohé mohlo být prohlášení Barbory Javorové, že z osobních důvodů opouští pozici náměstkyně primátora. O několik dní později, když Javorová i primátor potvrdili to, o čem se v kuloárech špitalo už několik měsíců, bylo v osobních důvodech jasněji. Ano, i politici jsou lidé a jak ukazují parlamentní příklady, lásce se daří i v dusném politickém prostředí. V této souvislosti se sice lze opírat do rodinných hodnot a kritizovat o 106, ale k čemu by to bylo? V rovině politické bylo odstoupení Javorové z funkce korektní a na svém rodinném prahu si musí zamést každý sám.
Stejně těžké je pro mě komentovat situaci sester Velických, které se nechtějí vrátit z Klokánku domů k rodičům. Mluví o „boží pěsti“, vyhrožování peklem, pavouky a červy. Kde končí dětská nespokojenost s přísnou a ne zcela ortodoxní výchovou a kde začíná psychické týrání? Já se neodvažuji soudit. Zvlášť když dívky uvádějí jako jeden z důvodů, že se jim nechce zpět do jednopokojového bytu se záchodem na pavlači. I děti si dokážou zvyknout na luxus a ten se těžko opouští.