|
|
31 01 2008, 09.22
zpět
Stop servilnosti aneb Švejnar for president
|
Příští pátek začne volba prezidenta České republiky. Průzkumy, které přinesla média, favorizují u obyvatel o prezidentský fous spíše Jana Švejnara. Ale protože budou zatím ze dvou kandidátů vybírat pouze naši zákonodárci, je to všechno jenom hra. Na tu jsme přistoupili i v redakci. Anketu, kdo by byl lepším či vhodnějším prezidentem – zda Švejnar či Klaus – jsme nabídli našim čtenářům a vyhrál česko-americký občan a ekonom Jan Švejnar, i když zase jen o ten příslovečný prezidentský fous.
Je vlastně škoda, že nevolíme prezidenta přímo, duel je to vyrovnaný na všech frontách a mohla by to být dobrá a napínavá show; což ostatně možná bude i v parlamentu, protože tajná volba může přinést nejedno překvapení. Osobně si netroufám předvídat, jak to nakonec dopadne, ale kdyby mediální událostí tohoto roku mělo být zvolení Jana Švejnara českým prezidentem, nezlobil bych se. Na Hradě by se vyvětralo a změna by prospěla i české politice. Zhodnotím-li Klausovo pětileté působení, tak z něj nevychází dobře. Stačí zmínit jeho politické „boje“ s justicí (které prohrál, včetně toho, kdy nezákonně nejmenoval mladé soudce), jeho zahraniční politiku (metál od Putina mluví za vše), letitý strach jít do otevřené diskuse či nesmyslné názory na klimatické změny (např. tento z HN: „Žádné ničení planety nevidím, nikdy v životě jsem neviděl a nemyslím, že nějaký vážný a rozumný člověk by to mohl říci…“).
Naposledy se Klaus demaskoval v pondělí 28. ledna, po jednání se zelenými, když předstoupil s jejich předsedou před novináře. Místo servilnosti, na kterou byl za ty roky u nás zvyklý, se totiž setkal s kritikou a přímým jednáním Martina Bursíka, který vyjádřil obavy z Klausových názorů na ekologii a Evropskou unii. To, že Bursík mluvil před novináři otevřeně, Klaus označil za zbabělé a neférové. Sledovat, jak prezident brunátně a naštvaně odchází, bylo, vzhledem k jeho vysoké šanci na znovuzvolení, znepokojující.
Zemi, kde vládne ODS (vůči níž jsou její koaliční partneři nepochopitelně submisivní), by prospělo, kdyby na prezidentské stolici trůnil nad- či nestranický státník. A tím Klaus nikdy nebyl. Adjektivum neadjektivum. Howgh.
|
|  |
Tisk |
Autor: Karel Gregor |
|
|
 |
Prázdninový klid je relativní pojem Nejdřív to vypadalo, že přesně uprostřed letních prázdnin konečně zavládne v Brn...
|
 |
Praha zbrusu nová, fotbalová Letní ospalé tempo, které v Praze obvykle urychlí jen sbíječka spravující rozbit...
|
|
Město ovládaly tropy a Rolling Stones Při ohlédnutí za dvěma týdny zprostředka července by se mi chtělo napsat jen: by...
|
|
Chutný jako nemocniční čaj Někdy stačí říct dvě slova a všichni víme, o co se jedná. Když se řekne nádražní...
|
|
Ach jo, zase jsou tu prázdniny Závist je hnusná věc, oficiálně také jeden ze smrtelných hříchů. I jako nevěřící...
|
|
Šílené počasí, srp, kladivo a mýtus o Anně „Přišel monzun,“ konstatoval jeden kolega při pohledu z okna. Na ulici právě l...
|
|
Autem nebo tramvají? Každé ráno se ze všech rádií vysílajících v Praze ozývá ta stejná písnička: nepr...
|
|
Jen neoslepnout Není důležité vědět, ale vidět, tvrdil kdysi, nepletu-li se, známý filmař Jean-L...
|
|
Bude nový nebo opravený? A kdy vlastně? Každý z nás zná čekání před zavřenými dveřmi na rozhodnutí o svém dalším osudu. ...
|
|
Voňavá nádraží? Zatím v nedohlednu Nedávno jsem si povídala se svým americkým kamarádem, co rok studoval v Praze, a...
|
|
Tramvaj, auta a záchranná výprava Není moc situací, které umožňují zavděčit se všem zúčastněným stranám. Pokud se ...
|
|
|
|
