|
|
19 10 2007, 10.58
zpět
Logika jedné chobotnice
|
Praha //
Když jsem tady před časem psala o nepříliš plodné veřejné diskusi okolo plánované stavby nové budovy Národní knihovny, nenapadlo mě, že se celá situace může zvrtnout a obrátit o 180 stupňů. Pamatuju si matně, že na výstavě projektů, které se soutěže účastnily, jsem viděla něco jako záštitu primátora Béma. Projekty byly situované na Letnou, primátor to věděl. Proč teď takový názorový veletoč?
Nabízí se vysvětlení, že je to politicky motivované (ne)rozhodnutí, trochu vlezdoprdelkovství prezidentovi, který prohlásil, že stavbě knihovny se bude snažit zabránit klidně vlastním tělem. Bémovi se asi takové extrémní metody nelíbí, tak zvolil trochu schůdnější cestu a dělá, co je v jeho primátorské moci. Nebo si nechal nějakým průzkumem po paroubkovsku zjistit, že většina lidí je proti blobu? Copak ale může nekvalifikovaná masa lidí rozhodovat o takové záležitosti? Pochybuju, že většina Pražanů uvažuje jinak než způsobem líbí – nelíbí. V případě nonkonformního projektu není tak těžké uhodnout, která ze dvou možností vyhraje.
Amatérismus, který umožnil vypsat soutěž na projekt na Letnou, přičemž nyní ho posílá někam na pražské periferie, mě sice šokuje, ale v kontextu naší politické scény se jedná prostě o další v řadě neuvěřitelných záležitostí. Jak to ale vypadá z pohledu zvenčí? Co si teď myslí členové mezinárodní poroty, která návrh na novou budovu vybírala? Co si myslí autor projektu Jan Kaplický, víme. Chce chobotnici sebrat a nechat postavit ve městě, které se bude chovat logičtěji.
Před časem se Kaplický v Klementinu sešel s ministrem kultury Jehličkou a spolu diskutovali o knihovně jako o téměř tutové věci. Stáli nad modelem, který byl situovaný na Letnou a bavili se o konkrétních věcech jako dopravní dostupnost knihovny a to, jak nová budova změní panoráma. Teď situaci komplikuje primátor Prahy. Architekt musí mít v hlavě chaos. A my všichni s ním. Ať už se nám návrh líbí nebo nelíbí, to, co se kolem něj děje, je tak ostudné, že zůstává rozum stát. Jsem zvědavá, co budu psát v city news za čtvrt roku. Bojím se, že to bude o novém výběrovém řízení na budovu.
|
|  |
Tisk |
Autor: Lucie Frydecká, autorka je redaktorkou MF DNES |
|
|
 |
Sportem k blahu budoucích generací Na Brno se letos „valily“ legendární hudební kameny, když zde koncertovali Rolli...
|
 |
Pište, kritizujte, reflektujte – nejhůř skončíte v koši Minulý týden v úterý mi volal do redakce jeden z rozhněvaných čtenářů Metropolis...
|
|
Seriály stále táhnou Jeden z našich sportovních redaktorů před nedávnem označil dění kolem lužáneckéh...
|
|
Holé hlavy v židovské čtvrti Velká nechutnost. Jak jinak jde nazvat snahu pravicových radikálů projít se demo...
|
|
Varování: byrokracie může způsobit šílenství Byrokracie je děsivá věc. Možná jste to zažili, různé úřady jsou na to odborníci...
|
|
Slovo šéfredaktora - Není paláce bez mezipater Počasí venku je humr. Jako by člověka zvalo do útrob, třeba hospod, klubů či kin...
|
|
Když se z přebytku úcty ochoří... Dodnes se to dělá v cirkusech, dříve existovalo povolání medvědář. Mezi laickou ...
|
|
Úlisný jazyk diplomacie aneb „dokážu si představit“ Tahle móda už nějaký ten pátek trvá. Nejspíš bych si toho nebyla všimla, nebýt j...
|
|
Krajčo a Liško, postavte se za blob! Tedy, pokud se vám líbí. Bémovu olympiádu jste podpořili a symbolizujete ji, tak...
|
|
Logika jedné chobotnice Když jsem tady před časem psala o nepříliš plodné veřejné diskusi okolo plánovan...
|
|
O kabarety nebyla nouze Na návštěvy hlav různých států už jsme si v Brně měli šanci zvyknout. Většinou j...
|
|
|
|
