Magnetická láska nemoderných chalanov

28 09 2007, 08.08 zpět

Zdá se, že léto je out of time, tak si ho aspoň retrovně připomeňme. Před rokem jsME o elektronicích MIDI LIDI napsali „S neagresívními hypnotizující plochami přichází tato trojice sice nějaký ten pátek po Kraftwerk a spol., ale zato s inteligentní nástavbou tu deklamovaných, tu sborově zpívaných veršů“. Řeč tehdy byla o jejich mp3 demu, v němž Petr Marek, Markéta Lisá a Prokop Holoubek „nebanálními slovy překlenují spory mezi lokálním a globálním uměním průnikem do (vesmírného?) rozhraní, kde tradiční jazyk oplodňuje a zatepluje studené kosmopolitní technologie“. Uff. Jistě i díky naší recenzi se trio rozhodlo dotáhnout album do konce... Na Den dětí pokřtěné Čekání na robota nabízí nejen lehce dopilované, nástrojově dosycené, nově ozvučené a Ondřejem Ježkem přemíchané demo, ale pár skladeb navíc; z nich vynikne rozverně taneční 1:1 („Je to 1:1, tělo a duch“) a raně-žbirkovský Start!

Jinak není co řešit: duchaplné, ale srozumitelné, vtipné, ale přitom neobyčejně podstatné texty v hitovém balení, skvěle použitelné pro sbližovací párty i noční hledění z okna. A jestli někteří – jinak brilantní – hudební publicisti na tomto albu cítí něco naivně východofašistického, folklórního a fanatického, tak je třeba uvést věci na pravou míru: album je sofistikovaně západokomunistické, klasické a humanistické. Hafgh!

Polidštit chladnou techniku se snaží i další výlisek brněnských X Production. „V oněch několika posledních letech devatenáctého století by byl asi sotvakdo přistoupil na myšlenku, že lidstvo a jeho život bedlivě a do podrobností sledují rozumné bytosti, které svou inteligencí značně předčí člověka,“ otevírá „Mr. Voice“ Radovan Lukavský konceptuální album Magnetiku na motivy známé Wellsovy fikce Válka světů. Na rozdíl od nedávné velko-lepkavé hollywoodizace románu v čele s Tomem Cruisem nás duo Miomir Papalescu & Peter Van Krbetz vezme na tajemný výlet do experimentálních zvukových končin. Milovníci elektroclashe Nihilistů si nechají zajít chuť, do tance album věru není – vyjma na-tuc-tovaných Home a Wreckage či temnějších Tripods In The Storm . Místo toho vás pánové za pomocí všech těch Moogů, Korgů, kombinátorů a samplerů, ale i Peterových saxofonů, spinetu či vysavačové hadice doženou do katastrofických turbulencí (hořící Night Train ) a katarzně-znepokojivého epilogu. Až zateskníte po verneovsko-zemanovském dětství nebo se rozhodnete emigrovat k mimozemšťanům, tak je tento soundtrack k „Acta W“ tutová volba.

*****
MIDI LIDI – Čekání na robota, X Production 2007, čas: 64:49

****
Magnetik – Wells, X Production / Manipulation Records 2007, čas: 56:33

| |

| Tisk

Autor: vít beat

Vstoupit do diskuze - 0 přispěvků.

Duha začíná na konci cesty Uvíznout na Aljašce a navěky usnout v tamní přírodě, jaká to organická smrt. Pře...

S citem pro příběhy aneb Oldies but goodies Oba začínali v 70. letech, v další dekádě se vyšvihli na vrchol, ke konci stolet...

Když dva dělají totéž... Předem vypíchněme, že Vypsaná fiXa nedospěla až tímto albem, už na dřívějších ne...

Chinaski vs. Sto zvířat: Něco tu ne/hraje Dnes si probereme dvě zavedené party. Rozjezd náramných Chinaski není zlý: zahej...

Recykluju, tedy jsem V hudebních časácích teď frčí psát o „retro teroru“ a návratu rock&popových dino...

Magnetická láska nemoderných chalanov Zdá se, že léto je out of time, tak si ho aspoň retrovně připomeňme. Před rokem ...

Neproměnit máslo v margarín V roce globálních comebacků si posviťme na tři tuzemské debuty. Čítankově pojmen...

Babí léto: potkáme se na (muziko)terapii - II. part Přestože úvodní tóny Fitness či Avalanche navodí magicky vláčnou atmosféru Nicka...

Babí léto: potkáme se na (muziko)terapii - I. part Původně jsem chtěl psát o Zeitgeistu „znovuzrozených“ The Smashing Pumpkins, ale...