|
|
28 09 2007, 08.08
zpět
Magnetická láska nemoderných chalanov
|
Zdá se, že léto je out of time, tak si ho aspoň retrovně připomeňme. Před rokem jsME o elektronicích MIDI LIDI napsali „S neagresívními hypnotizující plochami přichází tato trojice sice nějaký ten pátek po Kraftwerk a spol., ale zato s inteligentní nástavbou tu deklamovaných, tu sborově zpívaných veršů“. Řeč tehdy byla o jejich mp3 demu, v němž Petr Marek, Markéta Lisá a Prokop Holoubek „nebanálními slovy překlenují spory mezi lokálním a globálním uměním průnikem do (vesmírného?) rozhraní, kde tradiční jazyk oplodňuje a zatepluje studené kosmopolitní technologie“. Uff. Jistě i díky naší recenzi se trio rozhodlo dotáhnout album do konce... Na Den dětí pokřtěné Čekání na robota nabízí nejen lehce dopilované, nástrojově dosycené, nově ozvučené a Ondřejem Ježkem přemíchané demo, ale pár skladeb navíc; z nich vynikne rozverně taneční 1:1 („Je to 1:1, tělo a duch“) a raně-žbirkovský Start!
Jinak není co řešit: duchaplné, ale srozumitelné, vtipné, ale přitom neobyčejně podstatné texty v hitovém balení, skvěle použitelné pro sbližovací párty i noční hledění z okna. A jestli někteří – jinak brilantní – hudební publicisti na tomto albu cítí něco naivně východofašistického, folklórního a fanatického, tak je třeba uvést věci na pravou míru: album je sofistikovaně západokomunistické, klasické a humanistické. Hafgh!
Polidštit chladnou techniku se snaží i další výlisek brněnských X Production. „V oněch několika posledních letech devatenáctého století by byl asi sotvakdo přistoupil na myšlenku, že lidstvo a jeho život bedlivě a do podrobností sledují rozumné bytosti, které svou inteligencí značně předčí člověka,“ otevírá „Mr. Voice“ Radovan Lukavský konceptuální album Magnetiku na motivy známé Wellsovy fikce Válka světů. Na rozdíl od nedávné velko-lepkavé hollywoodizace románu v čele s Tomem Cruisem nás duo Miomir Papalescu & Peter Van Krbetz vezme na tajemný výlet do experimentálních zvukových končin. Milovníci elektroclashe Nihilistů si nechají zajít chuť, do tance album věru není – vyjma na-tuc-tovaných Home a Wreckage či temnějších Tripods In The Storm . Místo toho vás pánové za pomocí všech těch Moogů, Korgů, kombinátorů a samplerů, ale i Peterových saxofonů, spinetu či vysavačové hadice doženou do katastrofických turbulencí (hořící Night Train ) a katarzně-znepokojivého epilogu. Až zateskníte po verneovsko-zemanovském dětství nebo se rozhodnete emigrovat k mimozemšťanům, tak je tento soundtrack k „Acta W“ tutová volba.
*****
MIDI LIDI – Čekání na robota, X Production 2007, čas: 64:49
****
Magnetik – Wells, X Production / Manipulation Records 2007, čas: 56:33
|
|  |
Tisk |
Autor: vít beat |
|
|
 |
Uměl(eck)á inteligence MIDI LIDÍ Kdysi v devadesátých jsem jedno léto po nocích stopoval vesmírem s rádiem Evoson...
|
 |
Tubabu – bubny na jiný způsob Podobný večírek jsem naposledy zažil v zaprášených prostorách ještě staré dobré ...
|
|
Rovnost, svoboda a francouzsko-britské bratrství Britsko-francouzská formace Stereolab by se s klidem dala označit za retro na dr...
|
|
Experimentální neutrinová emulze Jak říká samorostlý kyjovský fotograf Miroslav Tichý, umění by se mělo podobat s...
|
|
Szidi Tobias & Band: …hlouběji pod kůži Zahrádkářské a jiné práce, kterým svědčí lepší počasí, než je mráz a plískanice,...
|
|
Český guláš z worldmusic Slibný název kapely připomínající možná až příliš britské Transglobal Undergroun...
|
|
Šedesátá jsou tak blízko, (wo)man… Neil Young. Legenda country rocku. Spolu s Dylanem a Springsteenem kronikář (ne)...
|
|
|
|
