
|
|
12 12 2006, 18.08
zpět
Tugendhat patří Brnu jako zlato z židovských zubů Německu
|
Brno // Znáte to z filmů pro děti: chlapec nebo děvče se na prázdninách na venkově skamarádí s pejskem, ale když se vracejí do města, Alíka si s sebou vzít nemůžou, protože patří někomu jinému. Takové konce z malých diváků sice ždímají slzy, učí je ale tomu, že nejde jen tak si přivlastnit něco, co není jejich.
Brno si užilo půlstoletí s vilou Tugendhat. Nabídla střechu nad hlavou a dřevo na otop vojákům, útulek rehabilitačnímu oddělení dětské nemocnice a Klaus ani Mečiar nemuseli díky ní při rozdělování Československa cestovat až do druhého hlavního města. Jenže teď, zrovna když se o architektonický skvost začali ve velkém zajímat turisté, tohle „báječné léto“ končí. O vilu se přihlásili potomci původních majitelů.
„Nedovedu si představit, že by k vrácení vily došlo,“ nechal se ale pro noviny slyšet primátor Roman Onderka. Nejen že neprošel zkouškou, kterou zvládají sedmiletí hrdinové dětských filmů, selhal ale i v základních znalostech dějepisu. Na podzim roku 1939 totiž manželům Tugendhatovým – kteří coby Židé byli tou dobou už rok na útěku před nacizmem – jejich rodinný dům zabralo gestapo. G-e-s-t-a-p-o. Blbečkové ověšení odznáčky s lebkami a zkříženými hnáty, kteří v Evropě na několik let rozpoutali inferno.
Vila, která nepatřila nikomu jinému než Gretě a Fritzovi Tugendhatovým, se zakrátko stala přímo majetkem Velkoněmecké říše. Pak plynule přešla pod komunistické Československo, a nakonec skončila v rukou Muzea města Brna. Vše na základě überpošahaných nelidských zákonů nařizujících zabavování židovského majetku. Vedení města se k nim teď nepřímo hlásí, stejně jako česká legislativa, která časově omezila restituce.
Děti Tugendhatových ale pořád věří v to, že jim soudy dají za pravdu. Slibují, že pak vilu ponechají přístupnou veřejnosti. Doufejme v to, jde opravdu o klenot. I kdyby si ale na onyxovou stěnu namontovali plazmovou televizi a dovnitř pouštěli jen striptérky a dovážku pizzy, bude to jen jejich věc. Těžko by si někdo v Německu dovolil proti vracení židovského zlata potomkům zplynovaných protestovat argumentem, že by si jej schovali do almary, zatímco takhle jsou z nich krásné kliky v divadlech.
Věřím, že kdyby se potomek židovského obřezávače přihlásil v Muzeu města Brna o rodinný skalpel, nikdo by mu nekladl odpor a radní by se možná ještě nechali fotografovat při šlechetném předávání nástroje. Když jde ale o vilu, na jejíž rekonstrukci si lze ulít leccos do kapsy a kde lze pořádat nóbl večírky pro návštěvy města, najednou není problém se ztotožnit ani s gestapáckými exekutory. Nový, „průhledný magistrát“ zhnědl.
|
| |
Tisk |
Autor: Michal Kašpárek |
|
|
 |
O výročí chátry, udavačích a nové vládě „Čím chceš být? Čím chceš být? Udavač. Udavač. Udávání, to je můj koníček, udám ...
|
 |
Novoroční anketa Metropolis, část 4 + Jarní koncert Gulo Čar s Dougem Wimbishem na Flédě. Tolik radosti z hraní jsem...
|
 |
Novoroční anketa Metropolis, část 3 V obou případech návštěva brněnského náměstí Svobody.
Otakar Motejl, veřejný o...
|
 |
Novoroční anketa Metropolis, část 2 Přidržím se tentokráte jen kultury, ať v té odpovědi nejsou samé „fakovačky“. Id...
|
 |
Novoroční anketa Metropolis, část 1 Osobnostem kulturního a společenského dění v této zemi, stejně jako našim spolup...
|
 |
PtáME se... Dagmar Kocmánkové Co právě děláte?
V sluchátkách mi hraje polský hip-hop, je prosinec, ale venku...
|
 |
Tugendhat patří Brnu jako zlato z židovských zubů Německu Znáte to z filmů pro děti: chlapec nebo děvče se na prázdninách na venkově skama...
|
 |
Kdo se bojí tramvaje, nesmí do Šalingradu Když jsem jako malý kluk četl, že v devatenáctém století babky uskakovaly před m...
|
 |
Internet zabil Invex, brousí si zuby na Brno? Pamatuju si z mého dětství víc Invexů než Vánoc. Pro sociálně poněkud vyloučené ...
|
 |
Jízdní kolo, lev a město Brno V dnešním příspěvku z Lipska bych se rád zaměřil na jeden konkrétní fenomén – a ...
|
 |
Brno studentské, Brno ve švech praskající Brno aby si pomalu zvykalo na pravidelnou Velkou zářijovou invazi. Během jednoho...
|
 |
|
|